Nálezy podle období  
Linyphiidae 0-19001901-19501951-20002001+
Erigonella ignobilis (O. Pickard-Cambridge, 1871) Ohrožený 76× 84×

Erigonella ignobilis (O. Pickard-Cambridge, 1871)

České jménopavučenka bažinná
Stupeň ohroženíOhrožený
Nálezy84 nálezů, 26 kvadrátů
První nález 1873, A. Palliardi, Nosek 1895
Poslední nález 2022 , Ondřej Sabol
Areál rozšířeníPalaearctic - E-S
Fytogeografická oblast
Meso (Preference: Vysoká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Oreo (Preference: Nízká)
Oreofytikum. Oblast extrazonální horské vegetace a květeny, tedy oblast klimaxových smrčin a vyšších horských poloh. Uměle odlesněné plochy jsou přeměněny na louky a pastviny.
Původnost stanovišť
climax (Preference: Vysoká)
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť
humid
Vlhká. Často stanoviště s vysokou hladinou spodní vody: vlhké louky, lužní lesy, klimaxové a podmáčené smrčiny, vnitřní prostory kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Nadm. výška250-1150

Literatura

 © Oto Zimmermann

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.



 © Oto Zimmermann

V práci jsou prezentovány výsledky orientačního průzkumu v navrhované přírodní rezervaci „Mokřiny pod Křížovou horou“ rozkládající se v blízkosti obce Červená Voda ve východních Čechách. Zaznamenán byl výskyt 79 druhů pavouků. K významnějším nálezům patří například Arctosa leopardus, Heliophanus dampfi, Erigonella ignobilis, Diplocephalus permixtus a Walckenaeria unicornis.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (84 použitých nálezů)
Erigonella ignobilis (O. Pickard-Cambridge, 1871) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Zemní past969028
Prosev436016
Sklepávání2404
Neurčeno2268030
Smyk2202
Individuální sběr1504
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (84 použitých nálezů)
Erigonella ignobilis (O. Pickard-Cambridge, 1871) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Mokřady0002
Rašeliniště154010
Neurčeno2575036
Ostřicové porosty stojatých vod42706
Mokré louky6711018
Močály11405
Bylinné porosty břehů0101
Mokřadní olšiny1001
Podmáčené smrčiny1001
Mezofilní louky3002
Lužní lesy nížin0201
Louky0001
 SamciSamiceMláďataNálezy