Stříbřité křižáčí sítě napjaté mezi pcháči, smrčky či bodláky jsou bezesporu neodmyslitelným prvkem pozdně letních pasek a lesních luk. Ranní slunce a kapičky rosy prozradí dílo celonočního kutění pavouků křižáků: obdivuhodně tvarované sítě nás překvapí svou geometrickou pravidelností. Tvůrce tohoto dokonalého výtvoru obvykle sedí nehybně uprostřed sítě nebo v úkrytu a čeká trpělivě, až jeho umné dílo splní svůj zcela prozaický úkol a zachytí kořist v podobě mouchy či jiného hmyzu
podle starořecké báje tkadlenu Arachné proměnila v pavouka křižáka bohyně Pallas Athéna, kterou pobouřilo dívčino tkalcovské umění...