Bibliography

2020
© Oto Zimmermann
Area
Opiliones
Authors
RNDr. Jiří Moravec, CSc., RNDr. Petr Dolejš, Ph.D.
Abstract
The Na Hupech meadow in Prague-Modřany is an important site for both biodiversity and well-being of local people. A survey conducted by the authors there in 2018–2020 revealed 90 spider, three harvestman, three false scorpion, eight millipede, two centipede, seven woodlice, 47 leaf- and planthopper, 66 true bug, 37 beetle, three amphibian, three reptilian and 88 vascular plant species. Among them, the silvaniid beetle Airaphilus elongatus is considered Critically Endangered according to the Czech Red List; true bug Ceraleptus gracilicornis, beetle Agyrtes bicolor and frog Bufotes viridis are Endangered; spider Nematogmus sanguinolentus, true bug Galeatus maculatus, beetle Tropinota hirta, frog Bufo bufo and lizard Lacerta agilis are vulnerable species. Beetles Oxythyrea funesta and Tropinota hirta, frogs Bufo bufo, Bufotes
viridis and Rana dalmatina, lizards Anguis fragilis and Lacerta agilis and snake Natrix natrix are specially protected species according to the Czech law. In addition, Thyreocoris fulvipennis (Heteroptera: Thyreocoridae) has been recorded there for the first time in Bohemia. Due to its rich biodiversity and occurrence of protected and threatened species, the site should be maintained in its current state and protected against construction activities.

2020
© Oto Zimmermann
Area
Araneae
Authors
RNDr. Jiří Moravec, CSc., RNDr. Petr Dolejš, Ph.D.
Abstract
The Na Hupech meadow in Prague-Modřany is an important site for both biodiversity and well-being of local people. A survey conducted by the authors there in 2018–2020 revealed 90 spider, three harvestman, three false scorpion, eight millipede, two centipede, seven woodlice, 47 leaf- and planthopper, 66 true bug, 37 beetle, three amphibian, three reptilian and 88 vascular plant species. Among them, the silvaniid beetle Airaphilus elongatus is considered Critically Endangered according to the Czech Red List; true bug Ceraleptus gracilicornis, beetle Agyrtes bicolor and frog Bufotes viridis are Endangered; spider Nematogmus sanguinolentus, true bug Galeatus maculatus, beetle Tropinota hirta, frog Bufo bufo and lizard Lacerta agilis are vulnerable species. Beetles Oxythyrea funesta and Tropinota hirta, frogs Bufo bufo, Bufotes
viridis and Rana dalmatina, lizards Anguis fragilis and Lacerta agilis and snake Natrix natrix are specially protected species according to the Czech law. In addition, Thyreocoris fulvipennis (Heteroptera: Thyreocoridae) has been recorded there for the first time in Bohemia. Due to its rich biodiversity and occurrence of protected and threatened species, the site should be maintained in its current state and protected against construction activities.

2019
© Oto Zimmermann
Area
Pavoukovci
Authors
Mgr. Dominik Vondráček, RNDr. Jiří Moravec, CSc., RNDr. Petr Dolejš, Ph.D.
Abstract

Molekulární biologie patří v posledních letech mezi nejrychleji se rozvíjející biologická odvětví. Proto není překvapením, že v posledních desetiletích proniklo studium DNA i do muzejní praxe. Díky rozvoji molekulárních metod dokážeme získat genetické sekvence vzácného typového materiálu, organismů z vyhynulých populací, dokonce i vyhynulých organismů. Díky sekvencím DNA dokážeme zjistit, do kterého druhu (linie nebo populace) nový organismus patří (viz M ARIĆ a kol. 2019), nebo přiřadit larvální stadia hmyzu k odpovídajícímu dospělému jedinci (viz F IKÁČEK a kol. 2018).

K využití genetických metod v muzejnictví/zoologickém výzkumu je však třeba přizpůsobit i sběr materiálu v terénu. Metody odběru, výběr vhodného fixačního média a správné skladování jsou klíčovými faktory pro další molekulární analýzy. Proto se tato část metodiky jistě stane vítaným návodem pro všechny, kteří sice ani nemusí v molekulární laboratoři sami pracovat, ale sbírají vzorky pro molekulární analýzy (dále „genetické vzorky“) v terénu. Popsané techniky sběru vycházejí z dříve publikovaných českých i zahraničních návodů, jsou ale na základě vlastních zkušeností autorů nebo lektorů modifikovány tak, aby byl nasbíraný materiál využitelný pro genetické výzkumy.

Kromě návodů pro sběr materiálu najdete v metodice i popis potřebného přístrojového a materiálového vybavení a základy práce v molekulární laboratoři. Všechny protokoly (podbarvené žlutě) jsou popsané co nejdetailněji, s jednoduchým teoretickým úvodem, výčtem potřebného materiálu, doplněné o obrázky a schémata. Kromě práce v laboratoři jsme popsali i základy softwarové analýzy sekvencí. Metodika se tak může stát pomůckou nejen pro začínající výzkumníky v oblasti genetiky a molekulární fylogeneze, ale užitečné informace si najdou i ti zkušenější. Ti mohou navíc využít návod pro práci s citlivými muzejními vzorky včetně amplikonového protokolu s použitím sekvenování nové generace (NGS).

Metodika odráží potřeby současného genetického výzkumu. Klade si za cíl 1) poskytnout návod pro správný odběr zoologických vzorků, jejich zpracování (viz MARTINCOVÁ & AGHOVÁ 2020) a správné uložení ve sbírce (viz V ONDRÁČEK a kol. 2018) a dále 2) pro zpracování vzorků v molekulární laboratoři, při kterém je kladen důraz nejen na standardní metody, ale také na práci s historickými vzorky. Takto uceleně pojatá monografie, spojující metody od sběru materiálu po jejich zpracování těmi nejmodernějšími postupy, je publikována vůbec poprvé. Jistým omezením pro uživatele může být finanční náročnost vybudování molekulární laboratoře a její provoz. Nicméně metodika je použitelná pro všechny, kteří materiál pro molekulární analýzy sbírají, bez ohledu na to, zda jej budou zpracovávat sami, nebo ho ke zpracování poskytnou jiné instituci.

Věříme, že tato jedinečná publikace bude přínosným zdrojem informací nejen pro kolegy z jiných českých a slovenských muzeí, ale i pro širší odbornou veřejnost (např. pro amatérské sběratele). Naším přáním je, aby se metody sběru genetických vzorků a genetické identifikace popsané v této metodice staly běžnou praxí, protože genetická identifikace muzejních exponátů významně zvyšuje hodnotu sbírek, a genotypované/digitalizované sbírky se stávají dostupné vědcům z celého světa.