Bibliografie

2021
 © Oto Zimmermann
Oblast
Pavouci
Autoři
Ing. Ondřej Košulič, Ph.D., Tomáš Hamřík
Abstrakt
Seminatural grasslands are among the most valuable habitats for arthropod conservation in Central Europe. The abandonment of traditional farming has caused these areas to become overgrown and homogeneous, thereby resulting in loss of arthropod biodiversity. This traditional farming therefore needs to be complemented by active conservation management methods. An important question is whether small-scale conservation management may support arthropod diversity and habitat specialists inhabiting abandoned seminatural grasslands. We investigated the effects of mowing, prescribed burning, mechanical turf disturbance, and absence of active management on species richness, functional diversity and composition, conservation value, abundance of Red List species, and assemblage composition of spiders. The management methods were applied on small-scale (4 × 5 m) patches in protected xeric grassland. Spiders were  sampled using pitfall traps and sweeping during 2017 and 2018. A total of 11,634 specimens from 154 species were recorded, including many rare and threatened species. The temporal responses of spider assemblages to active conservation management depended on the particular group of spiders. Changes in assemblage composition and resulting shifts in the community weighted mean values were distinct in the second year of the experiment. Management had no significant effect on the species richness of ground-dwelling spiders. Mechanical turf disturbance shifted the assemblage composition of ground-dwelling spiders towards habitat generalist species. Vegetation-dwelling spiders had the highest species richness in unmanaged patches. Their functional diversity was lower in disturbed patches. Burnt patches supported species of conservation concern for both spider groups. Prescribed burning had positive results for most of the studied indicators. Nevertheless, mechanical turf disturbance had a rather negative effect on the spider assem­blages. Our results indicate that even small, patch-like interventions with minimal costs can considerably support the valuable spider assemblages of xeric grassland in the intensified landscape of Central Europe.

2021
 © Oto Zimmermann
Oblast
Pavouci
Autoři
Ing. Ondřej Košulič, Ph.D., Tomáš Hamřík
Abstrakt
Lowland forests of Central Europe had been managed by diverse traditional practices for millennia. Such management helped to maintain heterogeneous habitat conditions suitable for a wide variety of arthropod species. Modern approaches to conservation, however, with their strategies of nonintervention, unintentionally caused an overall habitat homogenization within protected areas in many ecosystem types during the 20th ­ century. As a result, the diversity of organisms, including several large groups of arthropods, has gradually declined. Active interventions that would diversify homogenized lowland forest reserves are increasingly being reintroduced. A question remains as to whether the traditional management restoration at various intensities will maintain conditions suitable for high diversity of functionally important groups of arthropods. Here, we studied the effect of canopy thinning, aimed at coppice restoration, on ground-dwelling spider assemblages. Sampling was based on experimental plots distributed equally in an abandoned coppice-with-standards among three canopy thinning intensities: strong thinning, moderate thinning, and nonintervention as a control. We recorded 116 species of spiders, including a high proportion of Red-listed and threatened species. The species richness and presence of rare and threatened species increased with the intensity of canopy thinning. The abundance of spiders was greater in plots with moderate thinning than in control plots. Functional richness was greatest in open habitats with strong canopy thinning, however functional traits were equally distributed across all habitats. Although ordination analyses revealed that species of conservation concern tended to be associated with open habitats, some conservation-valuable species had affinities also for nonintervention plots. Overall, our results indicated that the best silviculture practice for biodiversity conservation is a combination of various management intensities that would support functional groups ranging from open habitat specialists to species typical for dense and more humid forest patches. We demonstrated that returning to active coppicing management can be a successful strategy for biodiversity restoration in lowland forests.

2019
 © Oto Zimmermann
Oblast
Pavouci
Autoři
Tomáš Hamřík
Abstrakt
Do druhé poloviny 20. století byla česká krajina tradičně udržována zemědělskou činností a pastvou, což způsobilo, že byla zastoupena heterogenní mozaikou mikrohabitů. Opuštění od tradičního hospodaření však způsobilo, že území s ranými stadii sukcese začala být zarůstána a homogenizována, což vedlo ke ztrátě biodiverzity členovců.
Tradiční hospodaření je nutné nahradit aktivním ochraná ským managementem. V rámci diplomové práce byl studován vliv ochranářského managementu na arachnofaunu stepních biotopů PP Pláně. Konkrétn byl zkoumán vliv disturbance, seče, řízeného vypalování a bezzásahovosti na abundanci, druhovou bohatost, výskyt vzácných
a ohrožených druhů a druhovou a funkční kompozici pavouků. Sběr materiálu byl proveden metodou zemních pastí a smýkáním v celé sezoně v letech 2017 a 2018. Zásahy byly aplikovány v rámci jednotlivých plošek (4 x 5 m) a opakovány na třech plochách. Celkově bylo odchyceno 154 druhů s 11 634 jedinci s výskytem mnoha vzácných
a ohrožených druh pavouků. Management neměl na druhovou bohatost epigeických pavouků signifikantní vliv. Pavouci žijící na vegetaci měli vysokou abundanci a druhovou bohatost v kontrolních a vypalovaných stanovištích. Vypalovaná stanoviště měla vysoké hodnoty ochranářských indikátorů a bylo zde také značné zastoupení  xerotermních druhů a loveckých guild. Intenzivní disturbance měla na celkovou arachnofaunu spíše negativní efekt. Řízené vypalování ukázalo pozitivní výsledky pro velkou část sledovaných indikátorů. Výsledky ukazují, že zásahy vykonané na malé ploše dokáží signifikantně podpořit cennou arachnofaunu stepních biotopů. Pro podporu heterogenity stanovišť a diverzity na ně vázaných organismů by měly být zásahy kombinovány a vykonávány v takové míře, aby nedošlo k rozsáhlé disturbanci stanovišť.

2018
 © Oto Zimmermann
Oblast
Pavouci
Autoři
Mgr. Aleš Jelínek, Mgr. Antonín Roušar, Mgr. Jan Dolanský, RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., Mgr. Ondřej Machač, Pavel Krásenský, RNDr. Petr Dolejš, Ph.D., Radek Šich, Tomáš Hamřík, Ing. Tomáš Krejčí, Ph.D., doc. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.
Abstrakt

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.


2016
 © Oto Zimmermann
Oblast
Pavouci
Autoři
Tomáš Hamřík
Abstrakt
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Statistiky

Nalezeno

  • Nálezy 139
  • Druhy 66
  • Rody 45
  • Čtverce 1

Určeno

  • Nálezy 108
  • Druhy 45
  • Rody 26
  • Čtverce 1