| České jméno | slíďák kouřový |
| Stupeň ohrožení | Kriticky ohrožený |
| Nálezy | 2 nálezů, 2 kvadrátů |
| První nález |
2010, S. Macík, viz Pavouk 2010 (č. 29)
|
| Poslední nález |
2016
, Ondřej Machač |
| Popis | Velký zástupce rodu Pardosa vázaný na bahnité břehy řek. U nás byl nalezen pouze na březích jezírka v bývalé cihelně u Hodonína. |
| Areál rozšíření | Palaearctic |
| Fytogeografická oblast | - Thermo
- Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
|
| Původnost stanovišť | - semi-natural
- Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
|
| Vlhkost stanovišť | - humid
- Vlhká. Často stanoviště s vysokou hladinou spodní vody: vlhké louky, lužní lesy, klimaxové a podmáčené smrčiny, vnitřní prostory kamenitých sutí.
|
| Stratum | - Ground layer (Preference: Vysoká)
- Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
|
| Osvětlení stanovišť | - open
- Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
|
| Hojnost výskytu | - very rare
- Velmi vzácný. Druh vyskytující se na velmi malém počtu mapových polí. Výskyt je obvykle vázán na jediné pohoří či na unikátní stanoviště. I počet získaných jedinců je většinou velmi malý.
|
| Nadm. výška | 150-200 |