Bibliografie

2018
© Ota Zimmermann

V práci jsou uvedeny údaje o araneofauně přírodních rezervací Černý důl a Komáří vrch získané v rozmezí let 2016–2017. Údaje doplňují dosavadní poznatky o společenstvech pavouků z území CHKO Orlické hory. Na lokalitě PR Černý důl bylo zjištěno 76 druhů, z nichž 16 druhů lze označit jako bioindikačně velmi významných. Na lokalitě PR Komáří vrch bylo zjištěno 61 druhů, z nichž bioindikačně velmi významných je 13. Výskyt těchto zachycených druhů poukazuje na zachovalost, původnost a biotickou hodnotu studovaných lokalit.



2018
© Ota Zimmermann

V blízkém i širším okolí města Opočna se rozkládá převážně intenzivně využívaná zemědělská krajina s bodově lokalizovanými lesními porosty, doplněná celkem koncentrovanou soustavou vodních ploch (například Podchlumský rybník, Semechnický rybník, Broumar, Tuří rybník, Závěšťák, Podjem, Křovský rybník, Hluboký rybník nebo Nebeský), které jsou propojeny nebo obtékány sítí přírodních, přírodě blízkých i technickými úpravami degradovaných koryt vodních toků, jako jsou Zlatý potok, Dědina, Rohenický potok, Jalový potok, Haťský potok, Bezedný potok, Vojenický potok nebo Ještětický potok. V této kulturní a lidskou činností výrazně pozměněné krajině se nicméně dochovala i území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů významných pro danou oblast. Mezi tyto ochranářsky cenné lokality s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů patří například kompex slatinných luk, mokřadních olšin, vlhké dubohabřiny a jasanovo-olšového luhu v přírodní památce Broumarské slatiny nebo přírodní památka a evropsky významná lokalita Dědina u Dobrušky s výskytem populací zvláště chráněných druhů živočichů, kriticky ohrožené mihule potoční (Lampetra planeri) a ohrožené vranky obecné (Cottus gobio), trvale vázaných na biotopy ve vodním toku Dědiny (ZAPLETAL et al. 2013a). Dále pak například severní část opočenské obory vyhlášená jako přírodní památka a evropsky významná lokalita Opočno (FETTERS et al. 2010) s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů, a sice ohrožených brouků páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a roháče obecného (Lucanus cervus)  vázaných na osvětlené solitérní listnaté stromy (vrby, duby, lípy, jilmy) s kmenovými dutinami, respektive na rozvolněné lesní okraje a lesní paseky listnatých, a především nížinných lesů s dostatečným množstvím odumřelého a alespoň částečně trouchnivějícího dřeva, rovněž starých stromů (např. dubů). Mezi další cenné lokality patří například přírodní památka a evropsky významná lokalita Halín nedaleko obce Běstviny s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů obojživelníků, například silně ohrožené kuňky ohnivé (Bombina bombina) nebo silně ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus), kteří jsou vázáni na litorální pásmo zdějšího rybníka, rovněž i zvláště chráněných druhů rostlin, například silně ohrožený střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), ohrožený kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) nebo ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vázané na zdejší zachovalé porosty dubohabřin (ZAPLETAL et al. 2012). Další zajímavou lokalitou je přírodní památka a evropsky významná lokalita Tuří rybník nedaleko obce Slavětín nad Metují (ZAPLETAL et al. 2013b). Tato lokalita je charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků, např. kuňky ohnivé, silně ohroženého čolka obecného (Lissotriton vulgaris), kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) nebo silně ohrožené rosničky zelené (Hyla arborea) vázaných na litorální pásmo rybníka a jeho blízké okolí přecházející do porostů teplomilných doubrav, dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, například ohrožené orchideje okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo ohrožené lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Posledním příkladem může být přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Zbytka rozkládající se mezi obcemi České Meziříčí a Pohoří. Doslova uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny a v těsné blízkosti obecní  zástavby se tu nachází unikátní komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů, zachovalých tvrdých luhů (s duby, jilmy a jasany), zachovalých dubohabřin, mokřadních olšin, slatinných luk a vápnitých slatinišť, který doplňuje přírodní a přirozeně meandrující koryto vodního toku Dědina. Území přírodní rezervace Zbytka je charakteristické vysokou koncentrací výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ZAPLETAL et al. 2013c). Na ploše této mimořádně cenné lokality roste například kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis), kriticky ohrožená violka vyvýšená (Viola elatior), silně ohrožená ostřice Hostova (Carex hostiana), silně ohrožený prstantec pleťový (Dactylorhiza incarnata), silně ohrožený kruštík polabský (Epipactis albensis) nebo silně ohrožený vstavač vojenský (Orchis militaris). Pro porosty zdejších jasanovo-olšových lužních lesů je naprosto typická ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum), která zde roste v početnosti přesahující desetitisíce kusů. Ze zvláště chráněných druhů živočichů žijících na území této přírodní rezervace lze jmenovat například silně ohroženou vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia), silně ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus), početné zastoupení tu mají rovněž obojživelníci (kuňka ohnivá, čolek obecný a rosnička zelená) a silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Podél vodního toku Dědina byla pozorována silně ohrožená bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) a ve zdejších lesích hnízdí silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). Dále tu byl například pozorován silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra) a silně ohrožená čírka modrá (Anas querquedula).

Území výše zmíněných přírodních památek a přírodní rezervace bylo častým cílem botaniků a zoologů, kteří zde prováděli jednorázové orientační sběry, sběrné exkurze, inventarizační průzkumy i vícesezónní monitoringy zaměřené na objekty svého zájmu. Ať už se nejčastěji jednalo o bryologické průzkumy, průzkumy cévnatých rostlin nebo entomologické, ichtyologické, batrachologické nebo ornitologické průzkumy, tak pavouci zůstávali dosud stranou odborného zájmu a žádný araneologický průzkum, byť jen orientační, zde nebyl nikdy proveden. Jedinou výjimkou je přírodní rezervace Zbytka, kde v roce 1999 provedl jednorázový orientační sběr J. Dolanský (zdroj: databáze ČAS). Z nejvýznamnějších druhů zjištěných během tohoto monitoringu lze jmenovat například nepříliš hojnou a téměř ohroženou plachetnatku Kaestneria dorsalis (Wider, 1834) (plachetnatka zobákovitá) s těžištěm svého výskytu v lesních okrajích a břehových porostech přednostně na území Mezofytika. Dále druh vzácné a téměř ohrožené pavučenky Walckenaeria unicornis O. P.-Cambridge, 1871 (pavučenka jednorohá), která se nejčastěji vyskytuje v detritu mokřadních biotopů včetně rašelinišť, rovněž jsou ale známy i nálezové údaje dokumentující její výskyt na vyloženě krajinných útvarech antropogenního charakteru, a sice na haldách vzniklých jako úložiště vytěženého materiálu během dobývání nerostných surovin. Hodnotným nálezem je i vzácný a ohrožený, klimaxový křižák Cyclosa oculata (Walckenaer, 1802) (křižák trojlaločný) se striktním výskytem na území Mezofytika, který tká nejčastěji svoje drobné sítě těsně nad půdním povrchem mezi bylinnou vegetací mokřadních luk, sporadicky i ve vlhkých listnatých lesích. Dále lze jmenovat nepříliš hojného a téměř ohroženého, vlhkomilného křižáka Singa nitidula C. L. Koch, 1844 (křižák lesklý) s těžištěm výskytu zejména na pobřežní vegetaci vodních toků a slepých říčních ramen, kde si na suché vegetaci (přednostně vrbiny, rákosiny a porosty kapradí) tká své nevelké kruhové sítě. Dále lze zmínit tři druhy pavouků z čeledi Thomisidae (běžníkovití). Jedná se o vzácného a téměř ohroženého, teplomilného běžníka Synema globosum (Fabricius, 1775) (běžník skvostný) žijícího především na květinách různých otevřených stanovišť, xerotermech i vlhkých biotopech, například na loukách i lesních okrajích. Dalším druhem je nehojný a téměř ohrožený, suchomilný běžník Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) (běžník stepní), který se vyskytuje na povrchu mezi kameny a trávou na xerotermních biotopech, zejména na stepních a lesostepních lokalitách. Za zmínku rovněž stojí i zjištěný výskyt nepříliš hojného a téměř ohroženého běžníka Xysticus lanio C. L. Koch, 1835 (běžník poutavý) s těžištěm svého výskytu přednostně na území Mezofytika, například na křovinách a bylinné vegetaci vlhkých a stinných listnatých lesů a jejich okrajů (zejména tvrdý luh).



2017
© Ota Zimmermann

V práci jsou uvedeny údaje o araneofauně národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály získané v roce 2015. Údaje doplňují dosavadní poznatky o společenstvech pavouků z území CHKO Broumovsko. Bylo zjištěno 131 druhů, z nichž 21 druhů lze označit jako bioindikačně velmi významných. Výskyt těchto zachycených druhů poukazuje na zachovalost, původnost a biotickou hodnotu studované lokality.



2017
© Ota Zimmermann

Výzkum, jehož výsledky předkládám prostřednictvím tohoto příspěvku, navázal na moje předchozí studium araneofauny přírodních rezervací Jelení lázeň a Kačerov nebo přírodních památek Rašeliniště pod Pětirozcestím a U Kunštátské kaple. S araneofaunou vrchovišť Jelení lázeň a U Kunštátské kaple jsme se seznámili v předchozím článku (ČAPEK 2016a). Předmětem pokračujícího studia mokřadů Orlických hor a podhůří byly rašelinné louky přírodní rezervace Bažiny. Rašelinné biotopy představují pro území České republiky charakteristické ostrovní ekosystémy, které svou přítomností zvyšují stanovištní i biologickou diverzitu krajiny. Mohou zde přežívat reliktní populace rostlin i živočichů, dokládající vývoj přírody na našem území za dramatických klimatických změn v posledním geologickém období. Rašeliniště jsou významnými mokřady důležitými jak z hlediska vodohospodářského, tak z hlediska ochrany přírody (CHYTIL et al. 1999).



Česká arachnologická společnost © 2008-2020