Nálezy podle období  
Linyphiidae 0-19001901-19501951-20002001+
Evansia merens O. Pickard-Cambridge, 1901 Ohrožený 11× 16×

Evansia merens O. Pickard-Cambridge, 1901

České jménopavučenka mravenčí
Stupeň ohroženíOhrožený
Nálezy16 nálezů, 8 kvadrátů
První nález 1949, F. Miller, Miller 1951
Poslední nález 2019 , Eva Líznarová
Areál rozšířeníPalaearctic - E-S
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Oreo
Oreofytikum. Oblast extrazonální horské vegetace a květeny, tedy oblast klimaxových smrčin a vyšších horských poloh. Uměle odlesněné plochy jsou přeměněny na louky a pastviny.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Ground layer
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Underground (Preference: Vysoká)
Podzemí. Nehluboké podzemní prostory (půda, nory drobných savců, hnízda mravenců, puklinové systémy, kamenité sutě), jeskyně.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
rare
Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška600-1450

Literatura

 © Oto Zimmermann
Pavouci České republiky; Velké dobrodružství: Physocyclus globosus (Taczanowski, 1874) zavlečen do Evropy; Revize třesavek Pholcus phalangioides v Národním muzeu; Pavouci v hledáčku šotoušů* – Holocnemus pluchei na „hlaváku“; Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis) na Šumavě!; Zajímavý nález dvou druhů rodu Acantholycosa na jedné mýtině; Do třetice Araneus saevus, aneb jak je to s historicky druhým nálezem křižáka stromového u nás; Pardosa maisa – slíďák slaništní?; Rodinná dovolená v Beskydech; Spojení arachnologie a kultury; Významné nálezy pavouků z ČR III./ Remarkable records of spiders from Czech Republic III.; Hrabalky (Pompilidae) rodu Anoplius – specialisté na lov pavouků; Překvapení pod mikroskopem; 30th European Congress of Arachnology; 115. arachnologický seminář Brno 2017; Šplh po vlákně; Arachnologický spravodaj; Česká bibliografie 2017; Britská bibliografie – The Newsletter 139; Pokyny pro autory

 © Oto Zimmermann

Results of the exploration of the araneofauna and the entomofauna in West Bohemian heathlands are presented. Spiders and carabid beetles were collected during the vegetation seasons in 2011 and 2012 by the method of pitfall trapping. In total, 3188 specimens of 171 Araneae species and 2168 specimens of 93 Carabid species were determined. The most frequent spiders were Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861), a common forest species. The following identified species are listed among the endangered spiders in the Czech Republic in the category „endangered“: Alopecosa schmidti (Hahn, 1835), Micaria dives (Lucas, 1846),  Peponocranium orbiculatum (O. P.-Cambridge, 1882), in the category „vulnerable“: Centromerus incilium (L. Koch, 1881), Evansia merens O. P.-Cambridge, 1900, Metopobactrus prominulus (O. P.-Cambridge, 1872), Arctosa figurata (Simon, 1876), Arctosa lutetiana (Simon, 1876), Pardosa nigriceps (Thorell, 1872), Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833), Xysticus striatipes L. Koch, 1870, Evarcha laetabunda (C. L. Koch, 1846) and Trichopterna cito (Blackwall, 1841). The most remarkable species of the Carabids were the Amara equestris equestris (Duftschmid, 1812), Amara pulpani Kult, 1949, Bradycellus ruficollis (Stephens, 1828), Carabus arcensis arcensis Herbst, 1784, Carabus problematicus harcyniae Sturm, 1815, Cymindis axillaris axillaris (Fabricius, 1794), Cymindis vaporariorum (Linné, 1758), Masoreus wetterhallii wetterhallii (Gyllenhal, 1813), Olisthopus rotundatus rotundatus (Paykull, 1790). Studied material was reposited at the Department of Zoology of the West Bohemian Museum in Pilsen.



Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (16 použitých nálezů)
Evansia merens O. Pickard-Cambridge, 1901 VUSamciSamiceMláďataNálezy
Zemní past0605
Individuální sběr1403
Eklektor2305
Neurčeno1323
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (16 použitých nálezů)
Evansia merens O. Pickard-Cambridge, 1901 VUSamciSamiceMláďataNálezy
Louky0101
Skály a sutě v horách1101
Neurčeno0303
Výsadby jehličnanů0303
Lesy2405
alpínské trávníky0101
Paseky0101
Přirozené lesy1221
 SamciSamiceMláďataNálezy