Records by time  
Gnaphosidae 0-19001901-19501951-20002001+
Micaria formicaria (Sundevall, 1831) Endangered 16× 45× 62×

Micaria formicaria (Sundevall, 1831)

Czech namemikarie mravencovitá
Threat levelEndangered
Records62 nálezů, 37 kvadrátů
First record 1929, J. Baum, Baum 1929; Buchar 1961
Last record 2022 , Tomáš Krejčí
Distribution areaPalaearctic - Transp. (Af.
Phytogeographic area
Meso (Preference: Nízká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Humidity
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
very dry
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
Hojnost výskytu
rare
Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Altitude200-600

Bibliography

 © Oto Zimmermann
A total of 151 spider species from 27 families and 4 harvestman species from 2 families were found during the zoological research of several sites in Podyjí National Park during 2018. Seventeen of the species found are listed in the Red List of Spiders of the Czech Republic. The most interesting species are Alopecosa sulzeri (Pavesi, 1873), Amaurobius jugorum L. Koch, 1868, Araniella inconspicua (Simon, 1874), Callilepis schuszteri (Herman, 1879), Clubiona marmorata L. Koch, 1866, Echemus angustifrons (Westring, 1861), Gnaphosa lugubris (C. L. Koch, 1839), Gnaphosa opaca Herman, 1879, Gongylidiellum murcidum Simon, 1884, Haplodrassus minor (O. P.-Cambridge, 1879), Kishidaia conspicua (L. Koch, 1866), Micaria formicaria (Sundevall, 1831), Pseudeuophrys obsoleta (Simon, 1868), Saaristoa abnormis (Blackwall, 1841), Tmarus piger
(Walckenaer, 1802), Xysticus luctator L. Koch, 1870, Zelotes erebeus (Thorell, 1871) and the harvestmen Egaenus convexus (C. L. Koch, 1835).


 © Oto Zimmermann
A total of 151 spider species from 27 families and 4 harvestman species from 2 families were found during the zoological research of several sites in Podyjí National Park during 2018. Seventeen of the species found are listed in the Red List of Spiders of the Czech Republic. The most interesting species are Alopecosa sulzeri (Pavesi, 1873), Amaurobius jugorum L. Koch, 1868, Araniella inconspicua (Simon, 1874), Callilepis schuszteri (Herman, 1879), Clubiona marmorata L. Koch, 1866, Echemus angustifrons (Westring, 1861), Gnaphosa lugubris (C. L. Koch, 1839), Gnaphosa opaca Herman, 1879, Gongylidiellum murcidum Simon, 1884, Haplodrassus minor (O. P.-Cambridge, 1879), Kishidaia conspicua (L. Koch, 1866), Micaria formicaria (Sundevall, 1831), Pseudeuophrys obsoleta (Simon, 1868), Saaristoa abnormis (Blackwall, 1841), Tmarus piger
(Walckenaer, 1802), Xysticus luctator L. Koch, 1870, Zelotes erebeus (Thorell, 1871) and the harvestmen Egaenus convexus (C. L. Koch, 1835).


 © Oto Zimmermann

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.



 © Oto Zimmermann
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (62 used records)
Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VUMalesFemalesJuvenilesRecords
Zemní past1210017
Vysavač1301
Individuální sběr64210
Neurčeno198027
Žlutá miska1405
Smyk7042
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (62 used records)
Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VUMalesFemalesJuvenilesRecords
Neurčeno3015041
Xerotermní travinobylinná společenstva10126
Ruderály0101
Nízké xerofilní křoviny0201
Pastviny0201
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin2011
Suché louky2214
Kamenolomy1001
Úhory0101
Reliktní bory na skalách1122
Paseky0301
Lesní okraje0001
Suché křoviny0101
 MalesFemalesJuvenilesRecords