Micaria formicaria (Sundevall, 1831) [mikarie mravencovitá]

Kvadráty: 6764 6974 7162 6769 6869 5547 5646 5545 7073 6761 5850 6049 6968 6867 6868 7151 6964 7262 6474 5553 6051 6863 7172 5548 6663 7053 5645 6766 5949

	Nálezy podle období
	Gnaphosidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001-2018
Micaria formicaria (Sundevall, 1831) Ohrožený		2x	32x	31x	65x

Micaria formicaria (Sundevall, 1831)

České jméno	mikarie mravencovitá
Stupeň ohrožení	Ohrožený
Nálezy	65 nálezů, 29 kvadrátů
První nález	1929, J. Baum, Baum 1929; Buchar 1961
Poslední nález	2015 , Tomáš Hamřík
Areál rozšíření	Palaearctic - Transp. (Af.
Fytogeografická oblast	Thermo, (Meso)
Původnost stanovišť	climax, semi-natural
Vlhkost stanovišť	very dry, dry
Stratum	Ground layer
Osvětlení stanovišť	open, partly shaded
Hojnost výskytu	rare
Nadm. výška	200-500

Literatura

Agrární terasy jako refugium xerotermních organismů – příklad z okolí Veverských Knínic.

Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Statistiky

Dle měsíce v roce

Dle nadmořské výšky

Dle metody sběru (22 použitých nálezů)

Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
Zemní past	4	4	0	7
Individuální sběr	4	4	2	8
Žlutá miska	1	4	0	5
Smyk	7	0	4	2
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy

Dle biotopu (15 použitých nálezů)

Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
pastviny	0	2	0	1
pískovny	2	0	1	1
kamenolomy	1	0	0	1
úhory	0	1	0	1
travnaté stepi	1	1	1	3
Xerotermní travinobylinná společenstva	7	1	2	3
reliktní bory na skalách	1	1	2	2
paseky	0	3	0	1
Lesní okraje	0	0	0	1
suché křoviny	0	1	0	1
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy