Micaria formicaria (Sundevall, 1831) [mikarie mravencovitá]

Kvadráty: 7161 7060 7166 7165 7162 6967 5647 6764 6974 5746 6769 6869 5547 5646 5545 7073 6761 5850 6049 6968 6867 6868 7151 6964 7262 6474 5553 6051 6863 7172 5548 6663 7053 5645 6766 5949

	Nálezy podle období
Gnaphosidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001+	∑
Micaria formicaria (Sundevall, 1831) Ohrožený		1×	16×	43×	60×

Micaria formicaria (Sundevall, 1831)

České jméno	mikarie mravencovitá
Stupeň ohrožení	Ohrožený
Nálezy	60 nálezů, 36 kvadrátů
První nález	1929, J. Baum, Baum 1929; Buchar 1961
Poslední nález	2018 , Tomáš Krejčí
Areál rozšíření	Palaearctic - Transp. (Af.
Fytogeografická oblast	Meso (Preference: Nízká) Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika. Thermo Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť	climax Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod. semi-natural Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť	dry Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů. very dry Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum	Ground layer (Preference: Vysoká) Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť	open Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště. partly shaded Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
Hojnost výskytu	rare Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška	200-600

Literatura

Výsledky faunistického průzkumu pavouků a sekáčů na vybraných lokalitách na území NM Podyjí v roce 2018

A total of 151 spider species from 27 families and 4 harvestman species from 2 families were found during the zoological research of several sites in Podyjí National Park during 2018. Seventeen of the species found are listed in the Red List of Spiders of the Czech Republic. The most interesting species are Alopecosa sulzeri (Pavesi, 1873), Amaurobius jugorum L. Koch, 1868, Araniella inconspicua (Simon, 1874), Callilepis schuszteri (Herman, 1879), Clubiona marmorata L. Koch, 1866, Echemus angustifrons (Westring, 1861), Gnaphosa lugubris (C. L. Koch, 1839), Gnaphosa opaca Herman, 1879, Gongylidiellum murcidum Simon, 1884, Haplodrassus minor (O. P.-Cambridge, 1879), Kishidaia conspicua (L. Koch, 1866), Micaria formicaria (Sundevall, 1831), Pseudeuophrys obsoleta (Simon, 1868), Saaristoa abnormis (Blackwall, 1841), Tmarus piger
(Walckenaer, 1802), Xysticus luctator L. Koch, 1870, Zelotes erebeus (Thorell, 1871) and the harvestmen Egaenus convexus (C. L. Koch, 1835).

Výsledky faunistického průzkumu pavouků a sekáčů na vybraných lokalitách na území NM Podyjí v roce 2018

Pavouci vybraných lokalit Mostecka, Chomutovska a Žatecka (severozápadní Čechy).

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.

Agrární terasy jako refugium xerotermních organismů – příklad z okolí Veverských Knínic.

Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce

Dle nadmořské výšky

Dle metody sběru (60 použitých nálezů)

Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
Zemní past	11	9	0	16
Individuální sběr	6	4	2	10
Neurčeno	19	8	0	27
Žlutá miska	1	4	0	5
Smyk	7	0	4	2
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy

Dle biotopu (60 použitých nálezů)

Micaria formicaria (Sundevall, 1831) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
Neurčeno	28	11	0	39
Xerotermní travinobylinná společenstva	10	1	2	6
Ruderály	0	1	0	1
Nízké xerofilní křoviny	0	2	0	1
Pastviny	0	2	0	1
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin	2	0	1	1
Suché louky	2	2	1	4
Kamenolomy	1	0	0	1
Úhory	0	1	0	1
Reliktní bory na skalách	1	1	2	2
Paseky	0	3	0	1
Lesní okraje	0	0	0	1
Suché křoviny	0	1	0	1
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy