Nematogmus sanguinolentus (Walckenaer, 1841) [pavučenka krvavá]

Kvadráty: 6162 6059 7267 5959 5857 6159 7162 6061 5548 5952 6766 6967 6468 6965 6469 7066 6764 5646 6050 7068 6051 6867 7165 5951 6765 5852 5750 5655 5747 5752 5450 6052 7166 6863 5848 6049

	Nálezy podle období
Linyphiidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001+	∑
Nematogmus sanguinolentus (Walckenaer, 1841) Ohrožený	3×	3×	29×	44×	79×

Nematogmus sanguinolentus (Walckenaer, 1841)

České jméno	pavučenka krvavá
Stupeň ohrožení	Ohrožený
Nálezy	79 nálezů, 36 kvadrátů
První nález	1886, A. Nosek, Nosek 1895
Poslední nález	2024 , Ondřej Machač
Areál rozšíření	Palaearctic - Transp.
Fytogeografická oblast	Thermo (Preference: Vysoká) Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť	climax (Preference: Vysoká) Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť	very dry Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum	Ground layer (Preference: Vysoká) Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť	open Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
Hojnost výskytu	rare Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška	150-500

Literatura

Pavouci (Araneae) a mnohonožky (Diplopoda) obce Žleby v okrese Kutná Hora.

In 1999–2019, spiders and millipedes in Žleby, a municipality in the District of Kutná Hora were recorded. At 22 sites, the author collected or photographed 854 spider and 642 millipede specimens belonging to 121 spider and 29 millipede species. Most of them are common, however, spiders Ero aphana, Nematogmus sanguinolentus, Silometopus elegans and Amaurobius jugorum, and millipedes Cylindroiulus arborum and Haploporatia eremita, are ecologically significant. The most (millipede) species rich site at Žleby were the left bank of the Doubrava River and the lime alley. During the long-termed survey on spiders, the first occurrence of five recently spreading species (Pholcus phalangioides, Ebrechtella tricuspidata, Argiope bruennichi, Steatoda triangulosa and Ero aphana) was documented at Žleby.

Vybrané skupiny živočichů a rostlin louky Na Hupech, biologicky a rekreačně cenné lokality v Praze-Modřanech.

The Na Hupech meadow in Prague-Modřany is an important site for both biodiversity and well-being of local people. A survey conducted by the authors there in 2018–2020 revealed 90 spider, three harvestman, three false scorpion, eight millipede, two centipede, seven woodlice, 47 leaf- and planthopper, 66 true bug, 37 beetle, three amphibian, three reptilian and 88 vascular plant species. Among them, the silvaniid beetle Airaphilus elongatus is considered Critically Endangered according to the Czech Red List; true bug Ceraleptus gracilicornis, beetle Agyrtes bicolor and frog Bufotes viridis are Endangered; spider Nematogmus sanguinolentus, true bug Galeatus maculatus, beetle Tropinota hirta, frog Bufo bufo and lizard Lacerta agilis are vulnerable species. Beetles Oxythyrea funesta and Tropinota hirta, frogs Bufo bufo, Bufotes
viridis and Rana dalmatina, lizards Anguis fragilis and Lacerta agilis and snake Natrix natrix are specially protected species according to the Czech law. In addition, Thyreocoris fulvipennis (Heteroptera: Thyreocoridae) has been recorded there for the first time in Bohemia. Due to its rich biodiversity and occurrence of protected and threatened species, the site should be maintained in its current state and protected against construction activities.

Vybrané skupiny živočichů a rostlin louky Na Hupech, biologicky a rekreačně cenné lokality v Praze-Modřanech.

Pavouci vybraných lokalit Mostecka, Chomutovska a Žatecka (severozápadní Čechy).

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.

Agrární terasy jako refugium xerotermních organismů – příklad z okolí Veverských Knínic.

Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce

Dle nadmořské výšky

Dle metody sběru (79 použitých nálezů)

Nematogmus sanguinolentus (Walckenaer, 1841) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
Smyk	1	1	1	2
Individuální sběr	9	11	5	17
Vysavač	0	1	0	1
Zemní past	16	18	1	20
Neurčeno	53	19	10	35
Prosev	1	3	0	4
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy

Dle biotopu (79 použitých nálezů)

Nematogmus sanguinolentus (Walckenaer, 1841) VU	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy
Suché louky	4	4	5	5
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin	1	3	0	4
Mokré louky	0	1	0	1
Suché lesní lemy	1	0	0	1
Kamenolomy	0	2	0	2
Neurčeno	66	23	7	40
Nízké xerofilní křoviny	1	0	0	1
Xerotermní travinobylinná společenstva	0	3	0	3
Louky	1	1	0	1
Písčité břehy	1	0	0	1
Suché doubravy	2	2	3	5
Suché křoviny	1	0	0	1
Travnaté stepi	0	1	0	1
Lesní okraje	0	0	1	2
Skalní stepi na vápenci	2	4	1	4
Lesostepní doubravy	0	3	0	3
Louky a pastviny	0	6	0	4
	Samci	Samice	Mláďata	Nálezy