Nálezy podle období  
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001+
Spiracme striatipes (L. Koch, 1870) Ohrožený 27× 26× 65×

Spiracme striatipes (L. Koch, 1870)

České jménoběžník vřesovištní
Stupeň ohroženíOhrožený
Nálezy65 nálezů, 37 kvadrátů
První nález 1894, A. Nosek, Nosek 1895
Poslední nález 2022 , Oto Zimmermann, Kryštof Rückl
Areál rozšířeníPalaearctic - E-A, eM
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax (Preference: Vysoká)
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť
very dry
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Herb layer
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
Hojnost výskytu
rare
Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška200-700

Literatura

 © Oto Zimmermann

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.



 © Oto Zimmermann
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních často i vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU – 4, EN – 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.

Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (65 použitých nálezů)
Spiracme striatipes (L. Koch, 1870) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Individuální sběr110011
Zemní past174010
Smyk79010
Neurčeno7827530
Prosev2102
Sklepávání5102
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (65 použitých nálezů)
Spiracme striatipes (L. Koch, 1870) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Travnaté stepi3204
Neurčeno7226133
Lesy0101
Vřesoviště nižších poloh2204
Xerotermní travinobylinná společenstva6547
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin1001
Suché louky9305
Reliktní bory na skalách0101
Porosty borůvek0101
Skalní stepi na vápenci17806
Písčiny0302
 SamciSamiceMláďataNálezy