Nálezy podle období  
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001+
Misumena vatia (Clerck, 1757) Není ohrožený 13× 350× 172× 540×

Misumena vatia (Clerck, 1757)

České jménoběžník kopretinový
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy540 nálezů, 211 kvadrátů
První nález 1791, J. Preyssler, Preyssler 1791
Poslední nález 2024 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníHolarctic
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Herb layer (Preference: Vysoká)
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
very abundant
Velmi hojný. Druh vyskytující se početně od nížin až po horské polohy.
Nadm. výška150-1100

Literatura

 © Ondřej Machač
Pavoukovci České republiky; Pavučenka prstohlavá Dactylopisthes digiticeps (Simon, 1881) nalezena na území Česka; Křižák Gibbaranea ullrichi v Česku – jehla v kupce sena nalezena!; V čem tkví nenápadnost křižáka nenápadného?; Jak je to s výskytem křižáka trojlaločného (Cyclosa oculata) v Česku; Rodinný dům a pavouci (a sekáči); Vzácný nález v údolí řeky Bíliny v Krušných horách; Pozoruhodný nález populace slíďáka Pardosa morosa na Vysočině; Nečekané setkání; Pavouci, kteří mají (nejen) na růžích ustláno; Jedna pavučenka s očima, druhá bez očí (skoro); Mezinárodní arachnologická konference v Montevideu; Dvě červnové arachnoexkurze v Praze; Česká bibliografie; Inventarizační průzkumy 2022; Pokyny pro autory

 © Oto Zimmermann
Myrmekofagie (lov mravenců) a araneofagie (lov pavouků) jsou nejčastějším typem potravní specializace pavouků (Araneae), jinak generalistů a pravých predátorů. Striktní myrmekofagie byla objevena u několika druhů z čeledi běžníkovití (Thomisidae), ale není zcela známo, zda mravence a jiné pavouky loví i ostatní druhy běžníků. Teoretická část práce je rešerše na téma akceptace kořisti, potravní specializace a lovecké strategie druhů běžníků. Pro experimentální část jsem nasbírala deset českých a dostala pět zahraničních rodů (z Austrálie, Jižní Afriky a Portugalska) běžníkovitých pavouků, na kterých jsem testovala přítomnost myrmekofagie a araneofagie. Všechny použité druhy lovili pavouky, což naznačuje, že jsou velkou součástí jejich stravy. Myrmekofagie byla pozorována u většiny použitých druhů, vyjma Ebrechtella tricuspidata, Misumena vatia a Australomisidia ergandros. Žádný z druhů nelovil striktně jeden typ kořisti, jelikož všechny akceptovaly i mouchy. Šířka trofické niky byla odhadnuta pro jedenáct českých rodů běžníků z fotografií pavouků s kořistí. Každý rod má úzkou stravu s jedním dominující typem kořisti, nejčastěji dvoukřídlí (Diptera) nebo blanokřídlí (Hymenoptera). Mravenci byly dominantním typem jen ve stravě Coriarachne depressa
a Tmarus sp. Běžníci nejčastěji lovili svou kořist přiblížením zepředu a drželi ji za hlavu nebo hlavohruď. Myrmekofagie a araneofagie jsou tedy časté potravní specializace českých druhů běžníků, ale v akceptaci mravenců jsou mezi druhy značné rozdíly.


Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (539 použitých nálezů)
Misumena vatia (Clerck, 1757) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk72102206208
Fotografie1204
Pozorování0202
Zemní past2113928
Individuální sběr35431872
Sklepávání27192251
Prosev39816
Neurčeno416042157
Žlutá miska1001
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (540 použitých nálezů)
Misumena vatia (Clerck, 1757) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Louky1224
Bylinné porosty břehů1304
Ruderály1203
Mezofilní louky54212
Suché louky12122527
Suché doubravy2125
Vlhké lesní lemy0336
Suché lesní lemy1113
Kamenolomy211613
Mokré louky13272638
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny4315
Neurčeno858779220
Lesostepní doubravy2214
Lužní lesy nížin0213
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin1424
Suťové a roklinové lesy0022
Rašeliniště75312
Horské smrčiny0011
Lesní okraje2304
Lesy0001
Ovocné sady s luční vegetací94113
Vřesoviště nižších poloh0303
Travnaté stepi1101
Xerotermní travinobylinná společenstva663316
Močály0121818
Lesní cesta2245
Výsadby jehličnanů1518
Paseky0727
Ostřicové porosty stojatých vod1356
Stinné skály nižších poloh1001
Bučiny nižších poloh3024
Luční ostřicové mokřady19410
Reliktní bory na skalách0253
Louky a pastviny5376
Louky19143027
Stojaté a pomalu tekoucí vody0112
Pastviny2114
Písčiny1001
Suché křoviny1276
Haldy a výsypky1234
Polní biotopy1001
Horské bučiny0011
Úhory1112
Skalní stepi na vápenci0202
Mokřadní olšiny0234
Břehy tekoucích vod1414
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod0101
Lesy1001
Výsadby listnáčů2123
Pozemní komunikace1041
Acidofilní bory0011
Okraje silnic1001
Přirozené lesy0011
Zahradnicky utvářené zahrady a parky0101
 SamciSamiceMláďataNálezy