Nálezy podle období
Philodromidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 Není ohrožený 1x 99x 27x 127x

Philodromus albidus Kulczyński, 1911

České jménolistovník skvrnitý
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy127 nálezů, 47 kvadrátů
První nález 1941, F. Miller, Miller 1941
Poslední nález 2018 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníEuropean - eM?
Fytogeografická oblastThermo, Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural, disturbed
Vlhkost stanovišťdry, semi-humid
StratumShrub layer, Canopies
Osvětlení stanovišťpartly shaded, shaded
Hojnost výskytuabundant
Nadm. výška200-500

Literatura

© Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



© Oto Zimmermann

Behavioral syndromes, seen as correlations among two or more functionally different behaviors, are well documented in many different animal taxa. They may not be present automatically, however, and their  consistency within populations and individuals also varies among studies. Here, we studied a behavioral syndrome comprising foraging aggressiveness and boldness/shyness and its time consistency in the cursorial spider Philodromus albidus. We measured foraging aggressiveness as the number of prey killed per 2-hour period. Boldness/shyness was assessed as a latency of initiating exploration in a novel environment. We  found the presence of the behavioral syndrome in Philodromus albidus, as bold individuals were also more aggressive than were shy individuals. The syndrome was consistent through time within the population but not  consistent for individuals. We further discuss the possible causes of the pattern.



© Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (100 použitých nálezů)
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk1210020
Individuální sběr819119
Žlutá miska1001
Zemní past89515
Nárazová past145015
Prosev4002
Sklepávání322020
Eklektor1808
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (92 použitých nálezů)
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 ESSamciSamiceMláďataNálezy
písčiny1001
městské parky3111
Suťové lesy0101
Kulturní lesy0101
Skalní stepi na vápencových podkladech0101
Horské buko-jedlové lesy1001
Křovinatý plášť lesa0101
Xerotermy na jiných podkladech1303
Lesní okraje1606
Skalní lesostepi, šípákové a teplomilné doubravy5104
Xerotermní travinobylinná společenstva1102
Louky1304
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravy1757
Louky a pastviny0201
Pole0101
Lužní lesy1909
Vlhké louky2203
Rákosiny, orobincové porosty1202
Bahnité a písčité břehy tekoucích vod0101
Břehy tekoucích vod1405
Písečné přesypy0101
Ovocné sady611013
Bažinné olšiny2103
Močály0101
Lesy1203
Přirozené smrčiny (bory a březiny)0301
Lesní cesta1001
Křoviny a skupiny stromů mimo les1102
Kamenité sutě0101
Přirozené lesy1303
Parky0202
Floristicky pestré křoviny0001
Trnkové křoviny1001
Horské smrčiny0201
Vrbo-jilmo-jasanové (tvrdé) luhy0001
Kultury listnáčů3201
Stojaté a pomalu tekoucí vody1001
 SamciSamiceMláďataNálezy