Nálezy podle období  
Philodromidae 0-19001901-19501951-20002001+
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 Není ohrožený 99× 54× 154×

Philodromus albidus Kulczyński, 1911

České jménolistovník skvrnitý
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy154 nálezů, 68 kvadrátů
První nález 1941, F. Miller, Miller 1941
Poslední nález 2022 , Kryštof Rückl, Karolína Čejková
Areál rozšířeníEuropean - eM?
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
disturbed
Pravidelně narušovaná stanoviště s vysokým stupněm disturbance: intenzivně obhospodařované louky a pole, haldy a výsypky po těžbě uhlí a rud v prvních stádiích vývoje.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Canopies
Koruny. Stromové koruny obvykle výše než 5 m.
Shrub layer
Keřové patro. Koruny keřů a nízkých stromků a spodní větve stromů obvykle v rozmenzí 1–5 m.
Osvětlení stanovišť
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
shaded
Zapojené lesní porosty.
Hojnost výskytu
abundant
Hojný. Druh rozšířený dosti rovnoměrně na území celé republiky, ale scházející v určité oblasti; například ve vyšších či naopak v nižších polohách.
Nadm. výška150-900

Literatura

 © Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



 © Oto Zimmermann

Behavioral syndromes, seen as correlations among two or more functionally different behaviors, are well documented in many different animal taxa. They may not be present automatically, however, and their  consistency within populations and individuals also varies among studies. Here, we studied a behavioral syndrome comprising foraging aggressiveness and boldness/shyness and its time consistency in the cursorial spider Philodromus albidus. We measured foraging aggressiveness as the number of prey killed per 2-hour period. Boldness/shyness was assessed as a latency of initiating exploration in a novel environment. We  found the presence of the behavioral syndrome in Philodromus albidus, as bold individuals were also more aggressive than were shy individuals. The syndrome was consistent through time within the population but not  consistent for individuals. We further discuss the possible causes of the pattern.



 © Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (154 použitých nálezů)
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 ESSamciSamiceMláďataNálezy
Sklepávání323021
Individuální sběr1121125
Smyk2022038
Fotografie1001
Nárazová past145016
Žlutá miska1001
Zemní past89515
Neurčeno716127
Prosev4002
Eklektor1808
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (154 použitých nálezů)
Philodromus albidus Kulczyński, 1911 ESSamciSamiceMláďataNálezy
Bučiny nižších poloh0202
Lužní lesy nížin39012
Zahradnicky utvářené zahrady a parky3416
Písčiny1203
Lesní okraje3709
Lesostepní doubravy5205
Louky1405
Ovocné sady a vinohrady1001
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin0202
Výsadby listnáčů3302
Suché křoviny2306
Dubohabřiny1102
Mezofilní louky0202
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny2102
Xerotermní travinobylinná společenstva2103
Neurčeno2312136
Vlhké doubravy1001
Suťové a roklinové lesy0101
Výsadby jehličnanů0101
Skalní stepi na vápenci0101
Horské bučiny1001
Suché louky1303
Suché doubravy1757
Louky a pastviny0201
Ostatní pole0101
Mokré louky2203
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod1202
Písčité břehy0101
Břehy tekoucích vod1405
Ovocné sady s luční vegetací611013
Mokřadní olšiny2103
Močály0101
Lesy1203
Horské smrčiny0502
Lesní cesta1001
Kamenité suti nižších poloh0101
Přirozené lesy1303
Stojaté a pomalu tekoucí vody1001
 SamciSamiceMláďataNálezy