Nálezy podle období  
Araneidae 0-19001901-19501951-20002001+
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) Není ohrožený 104× 115× 235×

Nuctenea umbratica (Clerck, 1757)

České jménokřižák podkorní
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy235 nálezů, 121 kvadrátů
První nález 1860, F. Prach, Prach 1860
Poslední nález 2024 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníPalaearctic - Transp. (Af.
Fytogeografická oblast
Meso (Preference: Vysoká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo (Preference: Nízká)
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
artificial
Umělé prostředí lidských sídel, které je však poměrně stálé, bez výrazné disturbance. Zdi staveb připomínají svou strukturou skalnatá a kamenitá stanoviště a tak mohou být osidlovány některými druhy skal a kamenitých sutí.
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Tree trunks (Preference: Vysoká)
Kmeny stromů. Kůra kmenů a silných stromových větví, prostory pod kůrou, dutiny stromů.
Vertical surfaces
Vertikální povrch. Šikmé, svislé a převislé povrchy skal, skalních bloků, převisy na březích vodních toků či v zářezech strží a cest, stěny budov, ploty, mostní konstrukce ap.
Osvětlení stanovišť
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
Hojnost výskytu
abundant
Hojný. Druh rozšířený dosti rovnoměrně na území celé republiky, ale scházející v určité oblasti; například ve vyšších či naopak v nižších polohách.
Nadm. výška150-1000

Literatura

The described parasocial behaviour of Larinioides sclopetarius consists in sharing the frame threads of the webs or “web-carpets”, increased tolerance and hunting without orb-webs. This phenomenon appears as a result of an oversupply of prey. According to my observation, the orb-webs on the upper side of bridges are damaged by the wind during the day, so the spiders hunt prey mainly at night. In contrast, under the bridge, the orb-weavers are active during whole day. I have noticed that juveniles of Larinioides sclopetarius, Larinioides ixobolus, Nuctenea umbratica and Nuctenea silvicultrix are able to steal small insects from the webs of larger individuals.

 © Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



 © Oto Zimmermann

Křižáci (čeleď Araneidae) patří díky svým nápadným kolovým sítím bezesporu k nejikoničtějším pavoukům. Množstvím druhů však tato čeleď nenáleží k nejpočetnějším. Dosud bylo popsáno přes 3 000 druhů, z toho 128 druhů se vyskytuje v Evropě, 44 v České republice. Křižáci se vyznačují zadečkem nápadně větším než hlavohruď a relativně silnýma nohama s velkými černými trny. Chodidlové články nohou jsou zakončeny třemi drápky, což je ideální pro šplhání po vláknech. Mimo síť jsou ale křižáci oproti jiným pavoukům značně nemotorní. Např. nedokážou šplhat na hladkých kolmých stěnách tak, jak to umějí pavouci, kteří mají místo prostředního chodidlového drápku štěteček přilnavých chlupů. V naší fauně najdeme i křižáka podkorního (Nuctenea umbratica), zvoleného letošním pavoukem roku.



 © Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (233 použitých nálezů)
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Pozorování2958
Individuální sběr178553106
Fotografie412113
Zemní past55314
Neurčeno932678
Nárazová past0102
Smyk3317
Eklektor0303
Sklepávání0202
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (234 použitých nálezů)
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Vnější stěny budov6201017
Lesy0101
Rašeliniště1405
Skalní stepi na jiných horninách1101
Pastviny0202
Zahradnicky utvářené zahrady a parky0335
Ruderály1213
Ovocné sady s luční vegetací2615
Výsadby jehličnanů0415
Neurčeno15441299
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny0213
Dubohabřiny0505
Suché lesní lemy0101
Okraje silnic0202
Kamenolomy0303
Lesostepní doubravy2012
Lesní okraje0505
Interiéry budov39412
Lesy2337
Suťové a roklinové lesy0101
Vlhké lesní lemy0011
Lužní lesy nížin210154
Paseky1001
Vřesoviště nižších poloh0123
Suché křoviny0123
Zahrady0202
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin0303
Bučiny nižších poloh0112
Bylinné porosty břehů0001
Vlhké doubravy0101
Rašelinné bory1001
Stinné skály nižších poloh0658
Suché louky2305
Břehy tekoucích vod0112
Louky a pastviny1001
Suché doubravy0023
Kamenité suti nižších poloh0202
Acidofilní bory0112
Xerotermní travinobylinná společenstva0112
Lesy vyšších poloh a strmých svahů0011
Porosty borůvek0101
Výsadby listnáčů0101
 SamciSamiceMláďataNálezy