Records by time
Araneidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) Not endangered 8x 8x 104x 48x 168x

Nuctenea umbratica (Clerck, 1757)

Czech namekřižák podkorní
Threat levelNot endangered
Records168 nálezů, 85 kvadrátů
First record 1860, F. Prach, Prach 1860
Last record 2020 , Kryštof Rückl
Distribution areaPalaearctic - Transp. (Af.
Phytogeographic area(Thermo), Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural, artificial
Humiditysemi-humid
StratumVertical surfaces, Tree trunks
Osvětlení stanovišťpartly shaded
Hojnost výskytuabundant
Altitude200-900

Bibliography

© Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



© Oto Zimmermann

Křižáci (čeleď Araneidae) patří díky svým nápadným kolovým sítím bezesporu k nejikoničtějším pavoukům. Množstvím druhů však tato čeleď nenáleží k nejpočetnějším. Dosud bylo popsáno přes 3 000 druhů, z toho 128 druhů se vyskytuje v Evropě, 44 v České republice. Křižáci se vyznačují zadečkem nápadně větším než hlavohruď a relativně silnýma nohama s velkými černými trny. Chodidlové články nohou jsou zakončeny třemi drápky, což je ideální pro šplhání po vláknech. Mimo síť jsou ale křižáci oproti jiným pavoukům značně nemotorní. Např. nedokážou šplhat na hladkých kolmých stěnách tak, jak to umějí pavouci, kteří mají místo prostředního chodidlového drápku štěteček přilnavých chlupů. V naší fauně najdeme i křižáka podkorního (Nuctenea umbratica), zvoleného letošním pavoukem roku.



© Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Statistics

By month


By altitude


By collecting method (95 used records)
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Fotografie2808
Individuální sběr12463364
Pozorování0001
Zemní past34311
Smyk3216
Eklektor0303
Sklepávání0202
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (78 used records)
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Skupiny stromů, remízky < 1 ha0101
vnější stěny budov0101
Vnější stěny budov2504
zahrady0202
interiéry budov1001
bylinné porosty břehů0001
ruderály0001
Cesty, silnice0101
lesostepní doubravy2001
Lesní okraje0404
Vrchoviště1102
Skály nižších a středních výšek0658
Xerotermy na jiných podkladech2305
Břehy tekoucích vod0112
Parky0122
Louky a pastviny1001
Lesy2226
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravy0023
Polní meze0101
Kamenité sutě0202
Rašeliniště a slatiniště0202
Acidofilní bory0112
Křoviny a skupiny stromů mimo les0011
Xerotermní travinobylinná společenstva0112
Interiéry budov19410
Lesy vyšších poloh a strmých svahů0011
Ovocné sady2514
Urbánní biotopy1101
Smrkové monokultury0011
Kamenolom0101
Vrbové křoviny, vrbo-topolové (měkké) luhy0291
Borové monokultury0101
Vřesoviště se smilkou, vřesem, borůvkou0101
Kultury listnáčů0101
 MalesFemalesJuvenilesRecords

Czech Arachnological Society © 2008-2020