Nálezy podle období
Araneidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Nuctenea silvicultrix Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) Silně ohrožený 1x 2x 8x 4x 15x
Nuctenea umbratica Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) Není ohrožený 8x 8x 104x 58x 178x

Literatura

© Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



© Oto Zimmermann

Křižáci (čeleď Araneidae) patří díky svým nápadným kolovým sítím bezesporu k nejikoničtějším pavoukům. Množstvím druhů však tato čeleď nenáleží k nejpočetnějším. Dosud bylo popsáno přes 3 000 druhů, z toho 128 druhů se vyskytuje v Evropě, 44 v České republice. Křižáci se vyznačují zadečkem nápadně větším než hlavohruď a relativně silnýma nohama s velkými černými trny. Chodidlové články nohou jsou zakončeny třemi drápky, což je ideální pro šplhání po vláknech. Mimo síť jsou ale křižáci oproti jiným pavoukům značně nemotorní. Např. nedokážou šplhat na hladkých kolmých stěnách tak, jak to umějí pavouci, kteří mají místo prostředního chodidlového drápku štěteček přilnavých chlupů. V naší fauně najdeme i křižáka podkorního (Nuctenea umbratica), zvoleného letošním pavoukem roku.



© Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



© Ondřej Machač

Pavouci České republiky; Zavlečenci; Méně známé druhy pavouků Nuctenea silvicultrix; Nová pravidelná rubrika "Významné nálezy pavouků v ČR"; Významné nálezy pavouků z ČR I./Remarkable records of spiders from Czech Republic I.; Nález pavučenky Diplocephalus dentatus Tullgren, 1955; Poznámka k výskytu zápředníka Clubiona corticalis (Walckenaer, 1802); Klíšťata - neobvyklá kořist pavouků; Kořist larev hrabalek; Přírodní rozmanitost Vysočiny - výzva ke spolupráci; Zoodny České Budějovice 2016; Arachnologická exkurze 2016: Údolí Jihlavy a Oslavy; Česká bibliografie 2016; Britská bibliografie - The Newsletter 135; Pokyny pro autory



© Oto Zimmermann

Křižák rašelinný (Nuctenea silvicultrix) obývá široký areál rozšíření od střední a severní Evropy až po Sibiř. Pro svou úzkou vazbu na rašelinné biotopy u nás patří k velmi vzácným druhům pavouků, v červeném seznamu je zařazen mezi ohrožené druhy (Farkač et al. 2005). V české krajině byl zjištěn na těch nejzachovalejších rašeliništích např. na Šumavě, v Krušných horách, na českolipských rašeliništích nebo Borkovických blatech u Soběslavi (web 1). V nejbližším regionu ho známe mimo Krušné hory také z vrchoviště v PR Podkovák nedaleko Lesné u Tachova. Dle Katalogu pavouků České republiky obývá rašeliniště v oblasti klimaxových smrčin a vyšších horských poloh v nadmořské výšce 300–900 m (Buchar et Růžička 2002).



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (110 použitých nálezů)
Individuální sběrSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 0 4 0 3
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 13 47 34 67
FotografieSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 1 2 2 4
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 4 9 0 11
Zemní pastSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 0 1 0 1
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 3 4 3 11
SmykSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 3 2 1 6
EklektorSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 3 0 3
PozorováníSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 1 0 2
SklepáváníSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 0 2
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (99 použitých nálezů)
Interiéry budovSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 9 4 10
Rašeliniště a slatiništěSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 1 5 0 6
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 0 2
Skály nižších a středních výšekSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 6 5 8
LesySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 2 2 2 6
Lesní okrajeSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 5 0 5
Vnější stěny budovSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 3 5 0 5
Xerotermy na jiných podkladechSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 2 3 0 5
VrchovištěSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 1 2 0 2
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 1 0 2
Rašelinné březiny a borySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 0 2 2 3
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 0 0 1
Ovocné sadySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 2 5 1 4
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 2 3
Břehy tekoucích vodSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 1 0 0 1
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 1 2
Acidofilní borySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 1 2
Kamenité sutěSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 0 2
ParkySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 2 2
Xerotermní travinobylinná společenstvaSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 1 2
interiéry budovSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 2 0 0 2
zahradySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 0 2
Skupiny stromů, remízky < 1 haSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 0 2
KamenolomSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Vrbové křoviny, vrbo-topolové (měkké) luhySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 2 9 1
Borové monokulturySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Smrkové monokulturySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 1 1
Vřesoviště se smilkou, vřesem, borůvkouSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Urbánní biotopySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 1 0 1
Kultury listnáčůSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Lesy vyšších poloh a strmých svahůSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 1 1
Osamělé stavby, samoty, hradní zříceninySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 1 0 1
Louky a pastvinySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 1 0 0 1
Křoviny a skupiny stromů mimo lesSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 1 1
Polní mezeSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Acidofilní bukové bučinySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 1 0 0 1
Acidofilní teplomilné doubravySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 1 1
lesostepní doubravySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 2 0 0 1
Cesty, silniceSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
ruderálySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 0 1
Devětsilové lemy horských toků, bylinné porosty břehůSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 0 0 1
vnější stěny budovSamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) 0 1 0 1
Vlhké loukySamciSamiceMláďataNálezy
Nuctenea silvicultrix (C. L. Koch, 1835) 0 3 0 1
 SamciSamiceMláďataNálezy