Nálezy podle období  
Theridiidae 0-19001901-19501951-20002001+
Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) Není ohrožený 11× 397× 133× 546×

Phylloneta impressa (L. Koch, 1881)

České jménosnovačka pečující
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy546 nálezů, 177 kvadrátů
První nález 1886, A. Nosek, Nosek 1895
Poslední nález 2022 , Kryštof Rückl
Areál rozšířeníHolarctic, Af.
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Oreo (Preference: Nízká)
Oreofytikum. Oblast extrazonální horské vegetace a květeny, tedy oblast klimaxových smrčin a vyšších horských poloh. Uměle odlesněné plochy jsou přeměněny na louky a pastviny.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
disturbed
Pravidelně narušovaná stanoviště s vysokým stupněm disturbance: intenzivně obhospodařované louky a pole, haldy a výsypky po těžbě uhlí a rud v prvních stádiích vývoje.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
very dry
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Herb layer (Preference: Vysoká)
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Shrub layer
Keřové patro. Koruny keřů a nízkých stromků a spodní větve stromů obvykle v rozmenzí 1–5 m.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
very abundant
Velmi hojný. Druh vyskytující se početně od nížin až po horské polohy.
Nadm. výška150-1400

Literatura

 © Oto Zimmermann

Důvodem používání pesticidů je hubení organismů způsobujících škody (tzv. škůdci) na různých plodinách a díky tomu zabránit případným ztrátám na úrodě. Jejich nežádoucím účinkem je negativní dopad na necílové organismy.

Předložená diplomová práce je zaměřena na vliv neonikotinoidů na bezobratlé živočichy, a to konkrétně na pavouky. Jejím hlavním cílem bylo zdokumentovat jejich vliv na behaviorální parametry ovlivňující migrační schopnosti, jako jsou lokomoce a tendence k šíření pomocí větru (tzv. ballooning). Práce porovnává vliv neonikotinoidů na modelové druhy, Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) s různým způsobem lovu kořisti a srovnává u nich vliv na adultní a nymfální stádia. V laboratorních podmínkách byly na pavouky aplikovány pesticidy Actara ® 25 WG, Biscaya ® 240 OD, Confidor ® 200 OD a Mospilan ® 20 SP a byl testován jejich účinek při rozdílných koncentracích a různých způsobech aplikace.

Největší dopad na pavouky měl přípravek Confidor. Měl jednoznačně nejvýraznější negativní vliv na mobilitu a tendenci k šíření pomocí větru pavouků. Letální účinky způsobily neonikotinoidy u nymfálních jedinců Pardosa lugubris, a to zejména přípravek Confidor (u tarzální aplikace dokonce i 100% úmrtnost). Během pokusu studujícím vliv na lokomoci u adultních jedinců Pardosa lugubris bylo zjištěno, že došlo po 24 hodinách k výraznému odeznění paralýzy způsobené neonikotinoidy.



 © Oto Zimmermann

BACKGROUND: Pesticides or plant protection products (PPPs) are risky for spiders in or near agricultural landscapes. However, the risks posed by pesticides to spiders are largely understudied compared with the risks to pollinators. Here, we investigated the distribution of PPPs in adult females, cocoons and webs with prey remnants of Phylloneta impressa.

RESULTS: Three sample types were collected from the tops of rapeseed on 18 July (before the harvest). Three different ultraperformance liquid chromatograph coupled with triple-quadrupole tandem mass spectrometer (UHPLC–QqQ–MS/MS) analyses were performed: (i) pesticides and selected metabolites; (ii) quaternary ammonium pesticides (quats); and (iii) pyrethroids. Overall, 23 compounds, 22 pesticides and the metabolite imidacloprid-urea were detected. The array of pesticides was largest in webs with prey remnants, and according to evaluation via redundancy analysis (RDA), pesticides were similar in spiders and cocoons; however, data inspection revealed differences in pesticide distribution among these samples. Clothianidin was detected in only female spiders, whereas thiamethoxam prevailed in webs with remnants of prey, and acetamiprid, thiacloprid and imidacloprid were found in all three matrices. One of the most abundant compounds was chlormequat, indicating that quats should be considered a possible risk for these spiders. None of the pyrethroids were detected despite being applied in the sampling area, indicating rapid biodegradation. By contrast, some pesticides were detected despite not being applied in the field, indicating that the source of contamination is prey or particles carried by wind and attached to webs.

CONCLUSION: Overall, the results indicate the different distribution or behavior of several pesticides in the spider matrices.

© 2019 Society of Chemical Industry



 © Oto Zimmermann
Agroecosystems are subject to regular disturbances that cause extinction or migration of much of their fauna, followed by recolonization from surrounding refuges. In small-sized aeronaut spiders, such recolonization is potentiated by their ability to rappel and balloon. These are complex behaviors that we hypothesized to be affected by neurotoxins, namely, neonicotinoids. We tested this hypothesis using two common farmland spider species, Oedothorax apicatus (Linyphiidae) and Phylloneta impressa (Theridiidae). The spiders were topically exposed by dorsal wet application or tarsal dry exposure to commercial neonicotinoid formulations Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP and Confidor 200 OD at concentrations that are recommended for application in agriculture. Contact exposure to neonicotinoids suppressed the ability of spiders to produce the major ampullate fiber and anchor it to the substratum by piriform fibrils. Contact exposure to neonicotinoids also suppressed the ballooning behavior that was manifested by climbing to elevated places, adopting a tiptoe position and producing silk gossamer in the wind. Impaired ability of affected common farmland spiders to quickly recolonize disturbed agroecosystems by silk-mediated dispersal may explain their decline in multiple farmland ecosystems, in which neonicotinoids are applied.

 © Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



 © Ondřej Machač
Life-histories of the three most abundant theridiid spiders of an apple orchard (Theridion varians Hahn 1833, T. impressum L. Koch 1881, and T. bimaculatum (Linnaeus 1167)) are presented. The juvenile and subadult instars are described in detail. The instars were identified according to the length of tibia and metatarsus of leg I, and number of hairs in medial and submedial rows of both tibia and metatarsus. Five juvenile and two subadult instars were recognized in cach of thc specics studied. Thc colour pattern of cach stage is given. The results obtained are a sound basis for further population analysis, such as construction of life-tables.


Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (546 použitých nálezů)
Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk12814716161
Neurčeno7011430145
Zemní past208628
Individuální sběr52631769
Žlutá miska2002
Nárazová past0101
Prosev12908
Sklepávání12310111132
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (546 použitých nálezů)
Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Mokré louky137313
Vlhké lesní lemy4102
Suché louky15241324
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny0303
Ruderály0101
Kamenolomy41009
Lužní lesy nížin2102
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin2304
Neurčeno8914044197
Výsadby listnáčů2102
Dubohabřiny3202
Ovocné sady s luční vegetací1331170123
Suché lesní lemy1102
Vřesoviště nižších poloh1303
Xerotermní travinobylinná společenstva188314
Lesní okraje3418
Suché křoviny3004
Slaniska1001
Mezofilní louky2605
Písčiny61548
Ostatní pole715113
Rašeliniště1211216
Paseky51204
Ostřicové porosty stojatých vod4503
Porosty borůvek4204
Luční ostřicové mokřady9105
Bučiny nižších poloh1214
Bylinné porosty břehů2604
Skalní stepi na vápenci1101
Louky71613
Horské biotopy13605
Okraje silnic01001
Kamenité suti nižších poloh0201
Pastviny2002
Rašelinné bory1001
Výsadby jehličnanů2103
Horské bučiny2001
Podmáčené smrčiny1001
Suťové a roklinové lesy5001
Močály8106
Reliktní bory na skalách2504
Úhory1203
Lesy1315
Mokřadní olšiny1102
Lesní cesta0101
Louky a pastviny1001
Haldy a výsypky6305
Břehy tekoucích vod2203
Polní biotopy3001
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod0011
Lesostepní doubravy1001
alpínské trávníky1202
Suché doubravy0101
 SamciSamiceMláďataNálezy