Nálezy podle období
Anyphaenidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802) Není ohrožený 2x 3x 160x 61x 226x

Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802)

České jménošplhalka keřová
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy226 nálezů, 86 kvadrátů
První nález 1859, F. Prach, Prach 1866
Poslední nález 2020 , Viktor Střeštík
Areál rozšířeníPalaearctic - E-T
Fytogeografická oblastThermo, Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural
Vlhkost stanovišťdry, semi-humid, humid
StratumTree trunks, Canopies
Osvětlení stanovišťpartly shaded, shaded
Hojnost výskytuscarce
Nadm. výška200-500

Literatura

© Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



© Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (140 použitých nálezů)
Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Fotografie0101
Zemní past17184638
Eklektor5436
Individuální sběr4122937
Smyk33810
Nárazová past69012
Prosev44312
Sklepávání4129024
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (114 použitých nálezů)
Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802) ESSamciSamiceMláďataNálezy
městské parky2201
suché doubravy2312
lužní lesy nížin1001
kamenolomy0011
Lesní okraje361113
Vrbové křoviny, vrbo-topolové (měkké) luhy1001
Vrchoviště0011
Kamenolom0112
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravy5157820
Skalní lesostepi, šípákové a teplomilné doubravy0112
Lužní lesy47912
Interiéry budov1102
Porosty vysokých ostřic0011
Slatiniště0101
Louky2125
Horské buko-jedlové lesy1102
Břehy tekoucích vod1102
Vrbo-jilmo-jasanové (tvrdé) luhy1101
Ruderály1001
Parky0202
Lesní paseky1102
Skály nižších a středních výšek0101
Vlhké louky0223
Křovinatý plášť lesa0101
Lesy0101
Květnaté bučiny5117
Písečné přesypy0101
Polní cesta0101
Vřesoviště se smilkou, vřesem, borůvkou0031
Bažinné olšiny0032
Přirozené smrčiny (bory a březiny)0101
Xerotermy na jiných podkladech1186
Bylinné porosty na březích potoků a řek0101
Přirozené lesy21254
Kultury jehličnanů0011
Suťové a roklinové lesy10193
Haldy a výsypky0011
Borové monokultury0011
Kultury listnáčů1813
 SamciSamiceMláďataNálezy

Česká arachnologická společnost © 2008-2020