Nálezy podle období
Theridiidae 0-19001901-19501951-20002001+
Platnickina tincta (Walckenaer, 1802) Není ohrožený 280× 90× 379×

Platnickina tincta (Walckenaer, 1802)

České jménosnovačka kropenatá
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy379 nálezů, 141 kvadrátů
První nález 1873, A. Palliardi, Nosek 1895
Poslední nález 2022 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníHolarctic
Fytogeografická oblastThermo, Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural
Vlhkost stanovišťsemi-humid
StratumShrub layer, Tree trunks, Canopies
Osvětlení stanovišťpartly shaded, shaded
Hojnost výskytuabundant
Nadm. výška150-1150

Literatura

 © Oto Zimmermann
Spiders are common inhabitants of tree hollows, as well as bird nesting boxes, especially in autumn and winter. Some species of spiders use bird nesting boxes for overwintering. We investigated spider assemblages in nesting boxes and how temperature influences the abundance of overwintering spiders in nesting boxes in lowland forest in the Czech Republic. The study was conducted in the European winters of 2015–2017. In total, 3511 spider specimens belonging to 16 identified species were collected from nesting boxes over three years in late autumn and winter. Almost all species were arboreal specialists. The dominant species were Clubiona pallidula, Anyphaena accentuata, Platnickina tincta, and  Steatoda bipunctata. Although the tree species had no effect on the abundance of overwintering spiders, the presence of nest material affected the abundance of spiders in the nesting boxes (preferred by Clubiona pallidula and Platnickina tincta). In general, spiders resettled nesting boxes during winter only sporadically, however Anyphaena accentuata reoccupied boxes continuously, and its activity was positively correlated with the outside temperature. Nesting boxes support insect-eaters all year around—birds during spring and summer and spiders during autumn and winter.

 © Oto Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



 © Oto Zimmermann
Méně známé druhy pavouků – Frontinellina frutetorum; Pirata von Noldenteich; Křižák Neoscona adianta za humny!; Ještě Porrhomma; Jak je to s původem křižáka Argiope bruennichi v Česku?; Rytířský souboj; Arachnologická exkurze – jižní Morava 2015; Ocenění arachnologové; Aktualizace rolí v České arachnologické společnosti; Konference; Česká bibliografie; Britská bibliografie; Inventarizace 2014

Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (379 použitých nálezů)
Platnickina tincta (Walckenaer, 1802) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk8431042
Individuální sběr8305149
Neurčeno39906143
Sklepávání351635195
Nárazová past87010
Zemní past313516
Prosev211111
Eklektor0111313
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (379 použitých nálezů)
Platnickina tincta (Walckenaer, 1802) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Suché louky59213
Suché lesní lemy0202
Dubohabřiny1195
Interiéry budov0303
Lužní lesy nížin5172819
Neurčeno377219141
Podmáčené smrčiny0942
Suťové a roklinové lesy17104
Rašeliniště01079
Bylinné porosty břehů0423
Mezofilní louky1163
Mokré louky1456
Horské smrčiny1313
Lesní okraje318715
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin1102
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny0101
Vřesoviště nižších poloh0101
Močály127313
Xerotermní travinobylinná společenstva2316
Zahradnicky utvářené zahrady a parky1103
Výsadby jehličnanů429521
Reliktní bory na skalách5211114
Vlhké doubravy2601
Skalní stepi na jiných horninách0101
Luční ostřicové mokřady123110
Stinné skály nižších poloh2403
Úhory0202
Pastviny2505
Porosty borůvek0313
Suché křoviny0214
Kamenité suti nižších poloh0404
Suché doubravy0717
Písčiny3507
Ostřicové porosty stojatých vod1001
Mokřadní olšiny1102
Ovocné sady s luční vegetací75110
Břehy tekoucích vod0101
Louky0011
Lesy121010
Výsadby listnáčů92515
Kamenolomy1001
Písčité břehy0201
Lesostepní doubravy3003
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod02003
Ruderály1102
Přirozené lesy0402
Lesní cesta0101
 SamciSamiceMláďataNálezy