Nálezy podle období  
Dictynidae 0-19001901-19501951-20002001+
Nigma flavescens (Walckenaer, 1830) Není ohrožený 126× 71× 209×

Nigma flavescens (Walckenaer, 1830)

České jménocedivečka doubravní
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy209 nálezů, 93 kvadrátů
První nález 1873, A. Palliardi, Nosek 1895
Poslední nález 2022 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníEuropean - Me. (Az., Ar.
Fytogeografická oblast
Meso (Preference: Vysoká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Canopies (Preference: Vysoká)
Koruny. Stromové koruny obvykle výše než 5 m.
Shrub layer
Keřové patro. Koruny keřů a nízkých stromků a spodní větve stromů obvykle v rozmenzí 1–5 m.
Osvětlení stanovišť
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
shaded
Zapojené lesní porosty.
Hojnost výskytu
abundant
Hojný. Druh rozšířený dosti rovnoměrně na území celé republiky, ale scházející v určité oblasti; například ve vyšších či naopak v nižších polohách.
Nadm. výška150-1150

Literatura

 © Oto Zimmermann

The spatial distribution of parasitoids is closely linked to the distribution and ecological requirements of their hosts. Several studies have documented changes in the fauna composition of parasitoids in response to elevation, but data on parasitoids associated with spiders are missing. The koinobiont ichneumonid wasp Zatypota anomala is strictly specialised on spiders of the genus Dictyna (Dictynidae) in Europe. We examined the distribution of spiders of the family Dictynidae in forest ecotones in central Europe across a broad elevation gradient (110–1466 m a.s.l.). We checked the spiders for parasitism by Z. anomala. It was most abundant at the mid-elevations (median 712 m a.s.l., range 179–870 m a.s.l.). We identified four dictynid spider species as Z. anomala hosts. These were Dictyna arundinacea, Dictyna uncinata, Nigma flavescens, and Nigma walckenaeri. All four species and the genus Nigma were recorded as hosts for the first time. The parasitoids strongly preferred juvenile instars of their hosts. The body length differed between parasitised Dictyna and Nigma spiders (medians: 1.95 mm and 2.55 mm, respectively). The distribution of Dictyna and Nigma spiders overlapped along the elevation gradient, but parasitism incidence significantly differed between spider genera along the elevation gradient. Nigma was parasitized at lower elevations between 179–254 m a.s.l. and Dictyna at higher elevations between 361–870 m a.s.l. The phenology of Z. anomala is closely tied to the univoltine life strategy of its host spiders. The parasitoid female oviposits in autumn, and its offspring overwinter as larvae on the host, reach adulthood during spring, and pass the summer as an adult.



 © Oto Zimmermann

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (208 použitých nálezů)
Nigma flavescens (Walckenaer, 1830) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk6340140
Individuální sběr3012634
Neurčeno8913875
Zemní past45152324
Sklepávání204816
Prosev194317
Nárazová past0001
Eklektor1001
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (209 použitých nálezů)
Nigma flavescens (Walckenaer, 1830) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Suché lesní lemy0112
Dubohabřiny4004
Zahradnicky utvářené zahrady a parky4414
Neurčeno146407106
Výsadby listnáčů221406
Podmáčené smrčiny1001
Kamenolomy2204
Vlhké lesní lemy0202
Suché křoviny3104
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod0011
Vřesoviště nižších poloh0101
Travnaté stepi1001
Xerotermní travinobylinná společenstva3204
Lužní lesy nížin7207
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny1001
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin2103
Bučiny nižších poloh1102
Vlhké doubravy0101
Suché louky5205
Písčiny0101
Lesní okraje2248
Skalní stepi na vápenci1002
Reliktní bory na skalách1001
Stinné skály nižších poloh1001
Lesy vyšších poloh a strmých svahů0011
Ovocné sady s luční vegetací2002
Louky5114
Mezofilní louky1101
Břehy tekoucích vod2102
Bylinné porosty břehů2001
Mokřadní olšiny2001
Suťové a roklinové lesy1002
Haldy a výsypky1164
Močály1001
Suché doubravy133227
Lesy1001
Acidofilní bory1012
Přirozené lesy14142
Interiéry budov2001
Kamenité suti nižších poloh0001
Lesostepní doubravy13304
 SamciSamiceMláďataNálezy