Nálezy podle období
Dysderidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838) Není ohrožený 20x 29x 1148x 140x 1337x

Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838)

České jménošestiočka ryšavá
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy1337 nálezů, 129 kvadrátů
První nález 1859, F. Prach, Prach 1866
Poslední nález 2016 , Vlastimil Růžička, Jan Dolanský
Areál rozšířeníEuropean - Me. (Gr.) (Af.
Fytogeografická oblastThermo, Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural, artificial
Vlhkost stanovišťvery dry, dry, semi-humid
StratumGround layer
Osvětlení stanovišťopen, semi-open, partly shaded
Hojnost výskytuvery abundant
Nadm. výška200-500-700

Literatura

© Ota Zimmermann

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.



© Ota Zimmermann

Predators are traditionally classified as generalists and specialists based on the presence of adaptations that increase efficiency of prey capture and consumption and selection of particular prey types. Nevertheless, empirical evidence comparing foraging efficiency between generalist and specialist carnivores is scarce. We compared the prey-capture and feeding efficiency in a generalist and a specialist (araneophagous) spider predator. By using two related species, the generalist Harpactea rubicunda (Dysderidae) and the specialist Nops cf. variabilis (Caponiidae), we evaluated their fundamental trophic niche by studying the acceptance of different prey. Then, we compared their predatory behavior, efficiency in capturing prey of varying sizes, feeding efficiency, and nutrient extraction. Nops accepted only spiders as prey, while Harpactea accepted all offered prey, confirming that Nops is stenophagous, while Harpactea is euryphagous. Further, Nops displayed more specialized (stereotyped) capture behavior than Harpactea, suggesting that Nops is a specialist, while Harpactea is a generalist. The specialist immobilized prey faster, overcame much larger prey, and gained more mass (due to feeding on larger prey) than the generalist. Both the specialist and the generalist spider extracted more proteins than lipids, but the extraction of macronutrients in the specialist was achieved mainly by consuming the prosoma of the focal prey. We show that the specialist has more efficient foraging strategy than the generalist.



Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (557 použitých nálezů)
Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Zemní past700406227425
Individuální sběr447315114
Prosev3539
Smyk1202
pa1001
Sklepávání1001
?2605
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (465 použitých nálezů)
Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838) ESSamciSamiceMláďataNálezy
kamenolomy2112323
suché křoviny94010
suťové a roklinové lesy346011
mezofilní louky2804
Lesní okraje108114
travnaté stepi92901195
okraje silnic2423
dubohabřiny3721522
Xerotermní travinobylinná společenstva2423022
kamenité suti nižších poloh4539347
bučiny nižších poloh7003
Přirozené lesy4415
osluněné skály nižších poloh1102
písčiny81007
reliktní bory na skalách5307
horská vřesoviště3327028
00000000101
skalní stepi na vápenci4838952
ruderály288413
Břehy tekoucích vod0011
haldy a výsypky161925
lesostepní doubravy7431134
vnější stěny budov0101
ovocné sady bez bylinné vegetace4116
Louky a pastviny0213
interiéry budov53310
Lesy614010
výsadby jehličnanů17407
Acidofilní bory281309
rašeliniště0001
pastviny1001
Močály1001
mokré louky0001
Polní biotopy4001
Kultury listnáčů10904
úhory1001
 SamciSamiceMláďataNálezy

Česká arachnologická společnost © 2008-2020