Records by time
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001-2018
Misumena vatia (Clerck, 1757) Not endangered 5x 13x 349x 86x 453x

Misumena vatia (Clerck, 1757)

Czech nameběžník kopretinový
Threat levelNot endangered
Records453 nálezů, 168 kvadrátů
First record 1791, J. Preyssler, Preyssler 1791
Last record 2020 , Radek Šich, Kryštof Rückl, Petr Beneš
Distribution areaHolarctic
Phytogeographic areaThermo, Meso
Původnost stanovišťclimax, semi-natural
Humiditydry, semi-humid
StratumHerb layer
Osvětlení stanovišťopen, semi-open
Hojnost výskytuvery abundant
Altitude200-600-1000

Bibliography

© Oto Zimmermann
Myrmekofagie (lov mravenců) a araneofagie (lov pavouků) jsou nejčastějším typem potravní specializace pavouků (Araneae), jinak generalistů a pravých predátorů. Striktní myrmekofagie byla objevena u několika druhů z čeledi běžníkovití (Thomisidae), ale není zcela známo, zda mravence a jiné pavouky loví i ostatní druhy běžníků. Teoretická část práce je rešerše na téma akceptace kořisti, potravní specializace a lovecké strategie druhů běžníků. Pro experimentální část jsem nasbírala deset českých a dostala pět zahraničních rodů (z Austrálie, Jižní Afriky a Portugalska) běžníkovitých pavouků, na kterých jsem testovala přítomnost myrmekofagie a araneofagie. Všechny použité druhy lovili pavouky, což naznačuje, že jsou velkou součástí jejich stravy. Myrmekofagie byla pozorována u většiny použitých druhů, vyjma Ebrechtella tricuspidata, Misumena vatia a Australomisidia ergandros. Žádný z druhů nelovil striktně jeden typ kořisti, jelikož všechny akceptovaly i mouchy. Šířka trofické niky byla odhadnuta pro jedenáct českých rodů běžníků z fotografií pavouků s kořistí. Každý rod má úzkou stravu s jedním dominující typem kořisti, nejčastěji dvoukřídlí (Diptera) nebo blanokřídlí (Hymenoptera). Mravenci byly dominantním typem jen ve stravě Coriarachne depressa
a Tmarus sp. Běžníci nejčastěji lovili svou kořist přiblížením zepředu a drželi ji za hlavu nebo hlavohruď. Myrmekofagie a araneofagie jsou tedy časté potravní specializace českých druhů běžníků, ale v akceptaci mravenců jsou mezi druhy značné rozdíly.


Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (296 used records)
Misumena vatia (Clerck, 1757) ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Smyk5678153148
Pozorování0101
Fotografie0102
Žlutá miska1001
Individuální sběr33411767
Prosev38815
Sklepávání22171944
Zemní past109218
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (261 used records)
Misumena vatia (Clerck, 1757) ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Xerotermní travinobylinná společenstva662914
Lesní cesta2245
výsadby jehličnanů0001
mezofilní louky0101
Přechodová rašeliniště0213
Porosty vysokých ostřic1356
Rašeliniště a slatiniště1214
Bylinný lem lesa0134
Kamenolom111110
Vrchoviště5103
Pískovcová skalní města1001
Xerotermy na jiných podkladech10102023
Acidofilní bukové bučiny3002
Slatiniště19410
Kulturní lesy0101
Vlhké louky13232633
Močály0121717
Reliktní bory na skalních podkladech0253
Květnaté bučiny0022
Skalní lesostepi, šípákové a teplomilné doubravy1213
Louky a pastviny5376
Louky19143027
Stojaté a pomalu tekoucí vody0112
Pastviny2114
Písečné přesypy1001
Lesní paseky0626
Ovocné sady93112
Křoviny a skupiny stromů mimo les1245
Lesní okraje2203
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravy1124
Mezofilní louky4004
Haldy a výsypky1234
Bylinné porosty na březích potoků a řek1102
Polní biotopy1001
Pískovna0101
Smrkové monokultury0314
Trnkové křoviny0031
Horské buko-jedlové lesy0011
Luční úhory1112
Skalní stepi na vápencových podkladech0202
Bažinné olšiny0234
Břehy tekoucích vod1414
Kácené vrbové křoviny0101
Rákosiny, orobincové porosty0101
Lesy1001
Kultury listnáčů2123
Pozemní komunikace1041
Acidofilní bory0011
Cesty, silnice1001
Lužní lesy0101
Borové monokultury1102
Přirozené lesy0011
Urbánní biotopy0101
Parky0101
 MalesFemalesJuvenilesRecords