Nálezy podle období | |||||
---|---|---|---|---|---|
Araneidae | 0-1900 | 1901-1950 | 1951-2000 | 2001-2018 | |
Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) Není ohrožený | 3x | 12x | 609x | 177x | 801x |
České jméno | křižák luční |
---|---|
Stupeň ohrožení | Není ohrožený |
Nálezy | 801 nálezů, 181 kvadrátů |
První nález |
1859, F. Prach, Prach 1866 |
Poslední nález | 2020 , Viktor Střeštík |
Areál rozšíření | Palaearctic - Westp. |
Fytogeografická oblast | Thermo, Meso |
Původnost stanovišť | climax, semi-natural, disturbed |
Vlhkost stanovišť | very dry, dry, semi-humid |
Stratum | Herb layer |
Osvětlení stanovišť | open, semi-open, partly shaded |
Hojnost výskytu | very abundant |
Nadm. výška | 200-600 |
Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.
V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.
V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.
Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.
Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) ES | Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
---|---|---|---|---|
Fotografie | 0 | 4 | 1 | 6 |
Smyk | 90 | 160 | 256 | 217 |
Žlutá miska | 2 | 1 | 0 | 3 |
Zemní past | 22 | 33 | 55 | 74 |
Individuální sběr | 29 | 74 | 66 | 117 |
Prosev | 7 | 11 | 26 | 33 |
Sklepávání | 23 | 34 | 24 | 44 |
Eklektor | 0 | 0 | 4 | 4 |
Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) ES | Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
---|---|---|---|---|
zahrady | 0 | 0 | 0 | 1 |
Louky a pastviny | 10 | 7 | 6 | 10 |
Luční úhory | 3 | 5 | 5 | 7 |
Lesní okraje | 5 | 2 | 3 | 9 |
mezofilní louky | 1 | 0 | 0 | 1 |
Kamenolom | 9 | 32 | 61 | 26 |
Pískovcová skalní města | 0 | 0 | 3 | 2 |
Xerotermy na jiných podkladech | 7 | 25 | 39 | 43 |
Bylinný lem lesa | 0 | 4 | 0 | 2 |
Porosty vysokých ostřic | 4 | 3 | 2 | 7 |
Lesní paseky | 4 | 3 | 7 | 6 |
Přechodová rašeliniště | 1 | 0 | 0 | 1 |
Vrchoviště | 1 | 5 | 2 | 7 |
Xerotermní travinobylinná společenstva | 10 | 25 | 24 | 28 |
Slatiniště | 1 | 6 | 2 | 7 |
Rákosiny, orobincové porosty | 1 | 4 | 3 | 6 |
Kulturní lesy | 0 | 1 | 2 | 3 |
Louky | 8 | 14 | 31 | 27 |
Močály | 1 | 3 | 10 | 8 |
Vlhké louky | 3 | 6 | 9 | 19 |
Skály nižších a středních výšek | 1 | 6 | 3 | 8 |
Ovocné sady a vinohrady | 0 | 1 | 0 | 1 |
Skalní stepi na vápencových podkladech | 3 | 12 | 9 | 14 |
Floristicky pestré křoviny | 0 | 3 | 0 | 2 |
Interiéry budov | 0 | 0 | 1 | 1 |
Skalní lesostepi, šípákové a teplomilné doubravy | 11 | 8 | 1 | 8 |
Kamenité sutě | 0 | 2 | 9 | 7 |
Květnaté bučiny | 0 | 0 | 8 | 3 |
Reliktní bory na skalních podkladech | 9 | 12 | 23 | 15 |
Křoviny a skupiny stromů mimo les | 1 | 2 | 2 | 5 |
Písečné přesypy | 2 | 7 | 2 | 11 |
Pastviny | 0 | 2 | 2 | 3 |
Rašeliniště a slatiniště | 2 | 3 | 13 | 12 |
Těžební jámy | 1 | 1 | 1 | 3 |
Horské buko-jedlové lesy | 0 | 2 | 1 | 2 |
Skupiny stromů, remízky < 1 ha | 0 | 0 | 2 | 1 |
Smrkové monokultury | 0 | 0 | 2 | 2 |
Lužní lesy | 0 | 6 | 1 | 5 |
Dubo-habrové háje a acidofilní doubravy | 1 | 3 | 12 | 9 |
Suťové a roklinové lesy | 0 | 0 | 3 | 2 |
Lesy | 4 | 2 | 4 | 7 |
Pískovna | 1 | 0 | 0 | 1 |
Ovocné sady | 20 | 5 | 2 | 24 |
Mezofilní louky | 0 | 3 | 1 | 2 |
Urbánní biotopy | 2 | 1 | 0 | 2 |
Stojaté a pomalu tekoucí vody | 1 | 1 | 0 | 2 |
Skládky | 0 | 1 | 0 | 1 |
Skalní a suťové biotopy | 0 | 0 | 1 | 1 |
Pole | 1 | 1 | 0 | 1 |
Vřesoviště se smilkou, vřesem, borůvkou | 0 | 1 | 0 | 1 |
Horské vysokostébelné nivy a trávníky | 1 | 0 | 1 | 1 |
Bylinné porosty na březích potoků a řek | 0 | 1 | 2 | 2 |
Lesy vyšších poloh a strmých svahů | 0 | 0 | 1 | 1 |
Břehy tekoucích vod | 1 | 3 | 9 | 2 |
Vrbo-jilmo-jasanové (tvrdé) luhy | 0 | 0 | 1 | 1 |
Bažinné olšiny | 1 | 1 | 10 | 8 |
Haldy a výsypky | 1 | 4 | 2 | 3 |
Polní biotopy | 6 | 3 | 18 | 6 |
Acidofilní bukové bučiny | 0 | 0 | 1 | 1 |
Jeskyně | 0 | 0 | 1 | 1 |
Ruderály | 1 | 2 | 0 | 3 |
Lesní cesta | 0 | 0 | 2 | 1 |
Přirozené smrčiny (bory a březiny) | 0 | 1 | 0 | 1 |
Acidofilní bory | 1 | 1 | 2 | 3 |
Parky | 2 | 2 | 0 | 3 |
Křovinatý plášť lesa | 0 | 1 | 0 | 1 |
Přirozené lesy | 1 | 1 | 1 | 2 |
Kultury listnáčů | 1 | 2 | 0 | 2 |
Subalpinské bylinné porosty a alpinské hole | 1 | 0 | 0 | 1 |
Trnkové křoviny | 0 | 1 | 0 | 1 |
Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |