Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) [křižák luční]

Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně coby míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí.

V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017.

V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů.

Z tohoto faktu lze tedy dovodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož vyplývá, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.